Zlato (oz) / USD
1 919,38
0,55 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Francie se ještě zcela neprobrala z krize 2008

Nový francouzský prezident Emmanuel Macron bude muset vyřešit dva základní ekonomické problémy. Prvním je současný trend růstu hrubého domácího produktu. Před rokem 2008 měly Francie a eurozóna podobné tempo růstu. Nyní Francie v tempu zaostává za eurozónou o 1,6 procenta. Od roku 2013 se francouzská ekonomika v průměru zvyšovala jen o jedno procento oproti dvěma procentům před krizí v roce 2008.

Před rokem 2008 měly Francie a eurozóna podobné tempo růstu. Nyní Francie v tempu zaostává za eurozónou o 1,6 procenta. Foto: iStock

Druhým ukazatelem je příjem na obyvatele. Příjmy Francouzů se vrátily na úroveň před krizí až v roce 2016. Porovnejme to s Německem, které dosáhlo této úrovně už v roce 2010, Japonskem v roce 2013, Spojenými státy v roce 2014 a Spojeným královstvím v roce 2015. Tento přetrvávající deficit růstu byl také hlavním ekonomickým argumentem kandidátky Národní fronty Marine Le Penové.

„Je jasné, že francouzské hospodářství se nyní z útlumu zotavuje pomaleji, než po posledních dvou recesích – ropném šoku v letech 1974-1975 a krizi evropského měnového systému v letech 1992-1993. Francouzské pozvolné oživování má katastrofální důsledky pro veřejné finance, přičemž francouzský dluh se nyní téměř rovná 100 procentům HDP. To má dopad i na zaměstnanosti v zemi, protože mladých lidí bez práce je nyní kolem 25 procent,“ konstatuje ekonomická agentura Bloomberg.

Co se děje?

Růst lze obecně zpomalit buď nízkou úrovní produktivity, nebo nedostatečným počtem pracovních hodin. Ale s produktivitou na tom byla Francie vždycky dobře. Podle údajů OECD (Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj) je úroveň produktivity Francie nad úrovní USA. Od roku 2007 je profil produktivity ve Francii podobný Německu, USA nebo Japonsku. Jinými slovy, pokles růstu nevyplývá z nízké produktivity.

Pravděpodobnějším viníkem bude trh práce. Všude, od Německa až po Španělsko a Itálii, počet odpracovaných hodin vzrostl, když rostla ekonomická aktivita země. Ve Velké Británii bylo nedávné zvýšení HDP na obyvatele způsobeno především delší pracovní dobou, nikoli nárůstem produktivity. Jedinou výjimkou je Francie. „Svázaný pracovní trh Francie nemůže poskytnout ekonomice polštář v případě negativního šoku, protože propouštění pracovníků je pro firmy obtížné a nákladné. A to je problém, i když ekonomika roste, protože podniky se nedokáží dostatečně rychle přizpůsobit poptávce,“ analyzuje Bloomberg.

Nezaměstnaní bez kvalifikace

„Navíc většina nezaměstnaných nemá kvalifikaci, která odpovídá potřebám trhu práce. Míra nezaměstnanosti ve Francii, přibližně 10 procent, naznačuje, že jde o hlubší problém. Vzhledem k tomu, že minimální mzda je vysoká, současná míra nezaměstnanosti přetrvá, dokud uchazeči o zaměstnání nebudou mít dovednosti, jež odpovídají poptávce na trhu,“ dodává Bloomberg. Ale to by částečně vyřešil flexibilnější vzdělávací systém. Ten současný má podobné neduhy jako v Česku, kde o kvalifikovanou pracovní sílu je rovněž mimořádný zájem.

Horší je asymetrie práva, které vytváří jistotu pro zaměstnance a nízkou pružnost pro firmy. Ty si nemohou vypomoci například snížením mzdových nákladů, pokud ekonomika neroste dobře nebo se odvětví nachází ve fázi zpomalení. Propuštění zaměstnanci zase mají tendenci zůstat klienty pracovních úřadů delší dobu, což je výsledek dvoustupňového trhu práce, ve kterém je vysoká úroveň zabezpečení pro ty, kdo mají trvalé smlouvy a téměř žádná ochrana pro ostatní.

Dobrou zprávou pro Francii je, že Emmanuel Macron jasně těmto problémům rozumí.

(rek)

Další z kategorie Světová ekonomika