Dvoudenní zasedání měnového výboru, které začalo v úterý, bylo první od doby, kdy Fed přestavil novou strategii týkající se inflace. Nově se Fed zaměřuje na průměrnou inflaci, což znamená, že umožní inflaci pohybovat se mírně nad současným dvouprocentním cílem považovaným za strop cenové stability po určitou dobu následující po období, kdy byla pod tímto cílem. Z praktického hlediska změna znamená, že Fed bude méně inklinovat ke zvýšení úrokových sazeb v případě, kdy míra nezaměstnanosti klesne, pokud se současně nezvýší inflace.
Fed také potvrdil, že bude nadále nakupovat americké vládní dluhopisy a dluhopisy kryté hypotékou za nejméně 120 miliard dolarů měsíčně (2,7 bilionu Kč). Cílem těchto nákupů je stabilizace finančních trhů.
Fed uvedl, že koronavirová epidemie bude nadále zatěžovat ekonomiku, čeká však rychlejší oživení i výraznější pokles nezaměstnanosti než v červnu. Do konce letošního roku má míra nezaměstnanosti klesnout na 7,6 procenta místo v červnu odhadovaných 9,3 procenta, a v roce 2023 se má nezaměstnanost snížit na čtyři procenta.
Inflace však má zůstat pod dvěma procenty do roku 2023. To ukazuje, že základní úrok zůstane na nízké úrovni nejméně do této doby, napsala agentura Reuters. Měnový výbor Fedu snížil základní úrokovou sazbu o jeden procentní bod do pásma nula až 0,25 procenta v polovině března.
Na následné virtuální tiskové konferenci šéf Fedu Jerome Powell uvedl, že ekonomický výhled stále zůstává velmi nejistý a závisí do značné míry na schopnosti USA získat kontrolu nad pandemií. „Úplné hospodářské oživení je nepravděpodobné, dokud si lidé nebudou jisti, že je bezpečné znovu se zapojit do nejrůznějších činností,“ řekl Powell.
Ekonomika Spojených států ve druhém čtvrtletí klesla kvůli dopadům šíření nového koronaviru v přepočtu na celý rok o rekordních 31,7 procenta. Podařilo se jí však již obnovit zhruba polovinu z 22 milionů pracovních míst, o které přišla v březnu a dubnu. Míra nezaměstnanosti v srpnu klesla na 8,4 procenta, když v dubnu vystoupila až na poválečné maximum 14,7 procenta.
Americké akcie po vyjádření Fedu, že úroky mohou zůstat poblíž nuly nejméně do roku 2023, zareagovaly zprvu růstem, posléze ale začaly širší index Standard & Poor’s 500 i technologický index Nasdaq klesat. Ztráty vykazovaly především technologické firmy.
(ČTK)
