Společnosti z USA dominovaly světovým burzám po mnoho let. Dařilo se tamním růstovým technologickým firmám, které získávaly na hodnotě díky razantnímu burzovnímu boomu posledních roků. Tyto podniky jsou ale citlivé na vyšší úrokové sazby, a když je hlavní centrální banky začaly zvyšovat, ocitli se technologičtí giganti uprostřed slabého burzovního roku a v prostředí, které je pro ně nepříznivé. Podle EY ztratily technologické společnosti v průběhu roku 33 procent své tržní hodnoty. Jen Tesla, Apple, Meta Platforms, Microsoft, Alphabet a Amazon odepsaly 4,6 bilionu dolarů.
Celkově 100 největších společností s akciemi na burze ztratilo 7,2 bilionu dolarů, neboli 20 procent své hodnoty. Kromě technologií zaznamenaly výrazné cenové ztráty i firmy z odvětví spotřebního zboží a telekomunikací. Naopak díky vyšším cenám komodit zpevnily akcie zejména energetických společností, a to o 12 procent.
„Prudký nárůst úrokových sazeb, válka na Ukrajině a celosvětově rostoucí ceny energií – všechny tyto události zanechaly stopy na světových burzách,“ řekl generální ředitel EY Henrik Ahlers.
Ze 100 největších burzovních společností jich má podle EY sídlo v Evropě pouze 15. Nejhodnotnějším evropským zástupcem je francouzská skupina zaměřená na prodej luxusního zboží LVMH, která se umístila patnáctá. Z Asie pochází 19 největších společností obchodovaných na burze v čele s technologickou společností Tencent.
Význam Evropy se na burzách snižuje už mnoho let. Na konci roku 2007, před vrcholem finanční krize, pocházelo podle EY 46 ze 100 nejhodnotnějších společností světa z Evropy. Pravidla pro digitální ekonomiku ale tvoří firmy z USA a z Asie.
Evropa navíc neúměrně trpí válkou na Ukrajině a růstem cen energií. „V USA mohou průmyslové podniky v současnosti vyrábět mnohem levněji, válka je pro ně daleko a nikdo se tam nemusí bát krize na trhu s plynem,“ řekl Ahlers. O renesanci Evropy na světových burzách se tedy v příštím roce podle něj nedá hovořit.
(ČTK)
