Podobně pomaleji poroste rovněž ekonomika eurozóny. Podle EK letos vykáže růst o 0,8 procenta místo dosud očekávaných 1,1 procenta. Růst tím výrazně zpomalí z loňského tempa 3,3 procenta. Příští rok ekonomika v zemích používajících euro podle nového odhadu komise vzroste o 1,3 procenta místo 1,6 procenta očekávaných v jarní prognóze.
Inflace bude podle komise dál zvolňovat. Harmonizovaný index spotřebitelských cen v EU v letošním roce zpomalí na 6,5 procenta a příští rok na 3,2 procenta. Na jaře komise čekala na letošní rok inflaci 6,7 procenta a na příští rok ji předpovídala na 3,1 procenta. V eurozóně letos inflace podle EK dosáhne 5,6 procenta a v roce příštím 2,9 procenta. Stále tak zůstane nad dvouprocentním limitem, který si pro zachování cenové stability stanovila Evropská centrální banka (ECB).
Nejnovější údaje podle komise potvrzují, že hospodářská aktivita v EU byla v první polovině roku utlumená, a to kvůli otřesům, které EU zažila. Vysoké spotřebitelské ceny většiny zboží a služeb si pak vybírají větší daň, než se očekávalo na jaře, přestože ceny energií klesají a trh práce je v mimořádně dobré kondici. Míra nezaměstnanosti je rekordně nízká a mzdy se zvyšují.
Růst úrokových sazeb ale prudce zpomalil zájem o bankovní úvěry. Nejnovější ukazatele naznačily zpomalení ekonomické aktivity v létě a v následujících měsících, průmysl je nadále slabý a dynamika ve službách slábne navzdory příznivé turistické sezoně v mnoha částech Evropy.
Globální ekonomika si v první polovině roku sice vedla o něco lépe, než se očekávalo, výhled růstu globální ekonomiky a obchodu však zůstává převážně beze změny ve srovnání s jarní prognózou. To znamená, že ekonomika EU nemůže počítat se silnou podporou zahraniční poptávky.
Evropská komise očekává slabší dynamiku růstu i v příštím roce, hospodářskou aktivitu budou nadále omezovat vysoké úrokové sazby. Tempo růstu se ale trochu zotaví díky zpomalující inflaci, silnému trhu práce a reálným příjmům.
Rizikem pro ekonomiku je pokračující válka na Ukrajině a širší geopolitické napětí. Zpřísnění měnové politiky také může zatížit ekonomickou aktivitu více, než se očekávalo, ale může také rychleji snížit inflaci. Může se také ukázat, že cenové tlaky budou trvalejšího charakteru.
(ČTK)
