„Ochrana dat a jejich bezpečnost je nezbytná,“ řekl Spahn. Jako příklad zmínil chytré hodinky a zdravotní náramky, které sledují stav uživatelů. Získané údaje z těchto přístrojů slouží nejen ke zdravotním účelům, ale i k reklamě a k ziskům provozovatelů služeb. „V Evropě musíme být méně závislí na okolním světě,“ uvedl. Jako příklad zmínil Čínu či Spojené státy. Spahn dodal, že je v oblasti digitálního zdravotnictví pro mezinárodní spolupráci, zároveň ale pro datovou nezávislost.
Nezbytnost digitalizace ukázala podle Spahna nynější pandemie nemoci covid-19. „Doba je těžká a plná odříkání, ale pandemie má i pozitivní přínos. Ukázala solidaritu a soudržnost společnosti a ve vědě přinesla pokrok, třeba ve výzkumu vakcín, a podpořila také digitalizaci,“ řekl Spahn. Upozornil, že Německo s digitalizací začalo ještě před koronavirem, což dokládá i možnost lékařských konzultací přes videohovory nebo vydávání elektronických receptů.
Illias Tsimpoulis, šéf sítě lékařů Doctolib, pak pandemii označil za katalyzátor digitalizace. „Z těch, kdo nyní lékařské konzultace přes video používá, jich tak jen šest procent činilo před pandemií,“ vysvětlil. Dodal, že stejné je to i v počtu lékařů, kteří tuto možnost nabízí. Nyní jich je podle něj možná i 25 000, zatímco před pandemií to byly jen stovky.
Za klíčový prvek digitalizace zdravotnictví považují mnozí experti umělou inteligenci, která již nyní vyniká v rychlé analýze dat. Její plošné využití může vyvolat revoluci ve zdravotní péči díky prevenci a včasnému odhalování chorob či přesnějším diagnózám a lépe zacílené léčbě.
Od umělé inteligence si zastánci digitalizace slibují zvrat i v dalších oborech včetně hospodářství.
S očekáváním vědců se shodují i průzkumy veřejného mínění. Podle sondáže Bitkomu vidí v umělé inteligenci velké šance tři čtvrtiny respondentů. Za největší obavy pak byly označovány možná ztráta pracovních míst či ztráta kontroly nad umělou inteligencí.
(ČTK)
