Představitelé Evropské unie už řadu měsíců diskutují o tom, zda by se zmrazená ruská aktiva, včetně rezerv ruské centrální banky, neměla zabavit a použít na financování obnovy Ukrajiny. Někteří činitelé však vyjadřují obavy, že negativní důsledky takového postupu, například odvetná opatření ruské vlády a ztráta důvěry v evropská aktiva, by mohly výrazně převážit nad jeho přínosy.
„Používání měny jako zbraně nevyhnutelně snižuje její atraktivitu,“ uvedl Panetta, aniž se přímo zmínil o Rusku. „Tato moc se musí využívat uvážlivě,“ dodal.
Evropská unie, Spojené státy, Japonsko a Kanada v roce 2022 v reakci na útok ruských vojsk na Ukrajinu zmrazily aktiva ruské centrální banky v hodnotě kolem 300 miliard dolarů (téměř sedm bilionů Kč). Většina těchto aktiv se nachází v Evropě, zejména v mezinárodním centru pro vypořádání plateb Euroclear v Belgii. Odpůrci konfiskace ruských aktiv varují, že by tento krok mohl vést k odlivu zahraničních investorů, kteří by se začali obávat o bezpečnost vlastních investic.
Válka na Ukrajině podle Panetty už vedla k růstu významu čínského jüanu na úkor jiných měn, protože velká část ruského zahraničního obchodu se nyní realizuje právě v jüanech.
„Čínské úřady otevřeně podporují roli jüanu na globální scéně a povzbuzují jeho využívání v jiných zemích, včetně těch, na které mezinárodní komunita po invazi na Ukrajinu uvalila sankce,“ uvedl Panetta. Dodal, že jüan v důsledku toho vystřídal euro na pozici druhé nejpoužívanější měny při financování zahraničního obchodu.
(ČTK)
