Inflace v eurozóně tak zůstává nad dvouprocentním cílem Evropské centrální banky (ECB). Ta předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat inflaci pod kontrolu, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby drží svou základní úrokovou sazbu na 4,50 procenta.
Meziroční míra takzvané jádrové inflace, která nezahrnuje ceny energií, potravin, alkoholu a tabáku, v dubnu v eurozóně klesla na 2,7 procenta z 2,9 procenta v předchozím měsíci. To podpořilo očekávání, že ECB by v červnu mohla zahájit snižování úrokových sazeb.
Tento měsíc Rada guvernérů ECB na svém zasedání v souladu s očekáváním opět ponechala úroky beze změny. Signalizovala však, že se blíží jejich snížení. Šéfka ECB Christine Lagardeová rovněž naznačila, že eurozóna by se snižováním úroků nemusela čekat na americkou centrální banku (Fed).
Nejvyšší meziroční míru inflace v rámci zemí používajících euro v dubnu podle odhadů Eurostatu vykázala Belgie, kde se spotřebitelské ceny zvýšily o 4,9 procenta. Nejnižší byla naopak inflace v Litvě, kde ceny vzrostly pouze o 0,4 procenta.
V České republice, která není členem eurozóny, se spotřebitelské ceny v březnu meziročně zvýšily o dvě procenta. Inflace tak zůstala na únorové úrovni. Údaje o dubnovém vývoji inflace Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní 13. května.
(ČTK)
