Hospodářský růst 19 zemí používajících euro zpomalil proti předchozím třem měsícům o pět desetin procentního bodu na 0,3 procenta. Meziročně růst HDP v eurozóně zvolnil na 2,3 ze 4,2 procenta ve druhém čtvrtletí, růst za celou EU se pak snížil na 2,5 ze 4,3 procenta.
Z členských zemí vzrostl HDP ve třetím kvartálu mezičtvrtletně nejvýrazněji v Irsku, a to o 2,3 procenta. Za ním následovaly Rumunsko, Kypr a Malta (shodně 1,3 procenta). Největší pokles zaznamenalo Estonsko (-1,8 procenta), Lotyšsko (-1,7 procenta) a Slovinsko (-1,4 procenta). Celkem ekonomika rostla v 18 zemích, hospodářský pokles registrovalo devět států EU.
Hospodářský růst v eurozóně i v celé Evropské unii ve třetím čtvrtletí podle Eurostatu podpořily vyšší výdaje domácností i podnikové investice. Negativní vliv měl na hospodářský růst naopak zahraniční obchod.
Společnost J.P. Morgan předpověděla, že ve čtvrtém čtvrtletí se HDP eurozóny sníží o 0,5 procenta oproti třetímu kvartálu. Zlepšila tak svou předchozí prognózu, podle které měl pokles činit 1,25 procenta.
Mezinárodní měnový fond (MMF) v říjnu ve svém globálním výhledu předpověděl, že růst ekonomiky eurozóny v celém letošním roce zpomalí na 3,1 procenta z loňských 5,2 procenta. V příštím roce by mělo tempo hospodářského růstu v eurozóně podle říjnové prognózy MMF činit pouze 0,5 procenta.
(ČTK)
