Dolar zatím samozřejmě ovládá lví podíl v celosvětových rezervách ve výši 11,3 bilionu dolarů, a to by se nemělo zásadně měnit. Ale i malá změna může mít velké důsledky. „Mnoho zemí světa se obrací na Evropu kvůli partnerství v oblasti obchodu,“ řekl agentuře Bloomberg Jens Nordvig, který patří mezi nejvýš hodnocené měnové stratégy na Wall Streetu.
Není od věci si myslet, že to tak bude i v oblasti kapitálových trhů a rezerv. Současný obchodní postoj USA tomu nyní nahrává. Nordvig odhaduje, že v příštích dvou letech se může do eura přelít půl bilionu dolarů, což se rovná 25% navýšení eura v podílu rezervních měn. „Rozvíjející se země a státy vyvážející ropu z Blízkého východu, které žijí z mezinárodního obchodu, nejpravděpodobněji navýší své alokace v eurech,“ domnívá se Nordvig.
Hegemonie dolaru
Již více než půl století je dolar rezervní měnou pro většinu světových centrálních bank. Tento status poskytl USA některé výhody. To např. umožňuje zvládat rozpočtové deficity, protože obchodní partneři parkují své dolary v amerických vládních dluhopisech. Přínosy se týkají také amerických společností, protože rozšířené využívání dolaru v globálním obchodě, například v případě ropy a komodit, často americkým nadnárodním firmám umožňuje levnější půjčky oproti konkurentům.
V současné době je kolem 64 % celosvětových rezerv denominováno v dolarech. Euro na druhém místě představuje 20 % oficiálních rezerv. Zbývající část se skládá z kombinace jiných měn jako je britská libra, japonský jen nebo kanadský dolar, doplňuje agentura Bloomberg.
Léta se hovořilo o tom, že je třeba uvolnit hegemonii dolaru nad globální ekonomikou a zavedení eura v roce 1999 také desetiletý pokles dolarových rezerv provázel. Ale pak se zdálo, že euro přece jen nedokáže dolar nahradit. Poté, co podíl globálních devizových rezerv v eurech dosáhl v roce 2009 takřka 28 %, evropská dluhová krize, kolaps Řecka a brexit zhoršily důvěru v tuto měnu. Kolísavý hospodářský růst a opakované deflace tomu jen napomohly.
Boj o důvěru
V loňském roce ekonomika eurozóny vzrostla o 2,3 procenta a v roce 2018 se chystá růst ještě rychlejším tempem. Zatím se to nemusí jevit jako hodně, leč je to nejvíc za posledních deset let a téměř čtyřikrát víc než je průměr za toto období, což vyvolává spekulace, že Evropská centrální banka začne omezovat své stimulační podněty. A politicky je Unie mnohem zdravější, než dřív, zvláště poté, co francouzská volba Emmanuela Macrona odrazila rostoucí příliv antiunijního sentimentu, míní agentura.
Snaha Evropy vytvořit těsnější obchodní vazby s Japonskem, Čínou a většinou Latinské Ameriky, včetně Mexika a Brazílie kontrastuje s rétorikou Donalda Trumpa. Celkový obchod EU s Čínou v uplynulém desetiletí stoupl o téměř 75 % na 590 miliard amerických dolarů. „EU nyní míří k sesazení USA jako největšího obchodního partnera Číny,“ píše Bloomberg. „Přitom Čína, Saúdská Arábie, Tchajwan, Indie, Jižní Korea a Brazílie – drží téměř polovinu světových devizových rezerv. Čína samotná shromáždila více než tři biliony dolarů především v důsledku levného vývozu do USA.“
Nejisté euro
Někteří euru ale stále nevěří. Dokonce ani, když loni euro proti dolaru posílilo nejvíc od roku 2003. „Centrální banky v loňském roce své rezervy v eurech snížily,“ tvrdí finanční dům Goldman Sachs. „Vzestup populismu v celé Evropě, což se projevilo při posledních volbách ve Francii a ohromujícím vítězstvím nových stran v Itálii může vysvětlovat, proč se bankéři zdráhají zajišťovat eurem,“ vysvětluje Stephen Jen z firmy Eurizon SLJ Capital.
Nordvig se ovšem domnívá, že to nebude trvat dlouho. Mnohé centrální banky euru natolik nedůvěřovaly, že ho zcela vyřadily ze svých rezerv. V roce 2016 Brazílie – desátý největší držitel měnových rezerv – se eura úplně zbavila. Saúdská Arábie se čtvrtými nejvyššími devizovými rezervami má v eurech o něco více než 10 % svého portfolia, což je hodně pod průměrem.
„Myslíme si, že zrychlení poptávky po eurech je na spadnutí,“ řekl Bloombergu Zach Pandl, ředitel globální měnové strategie Goldman Sachs. Předpovídá, že centrální banky mohou během následujících tří let převést do eura 300 miliard dolarů.
(rek)
