Zlato (oz) / USD
1 925,63
0,76 %
Jistota ve vlastních rukou
0

EU dosud schválila šest balíků sankcí proti Rusku

Výběr informací o zavádění sankcí Evropské unie proti Rusku od zahájení ruské invaze na Ukrajinu (velvyslanci zemí Evropské unie se včera shodli na podrobnostech šestého balíku sankcí proti Rusku včetně zákazu dovozu většiny ruské ropy).

EU, Rusko
Výběr informací o zavádění sankcí Evropské unie proti Rusku od zahájení ruské invaze na Ukrajinu. Foto: iStock

– Lídři zemí Evropské unie se na summitu hned první den invaze, 24. února, shodli na zavedení do té doby nejtvrdších sankcí proti Rusku. Na unijní sankční seznam, který se postupně rozšiřuje po ruské anexi Krymu z roku 2014, přibylo více než 300 poslanců Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu), kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území na východě Ukrajiny. Sankce nově postihly 27 politiků, armádních činitelů, byznysmenů či oligarchů, mezi nimi například ministra obrany Sergeje Šojgua.

– Druhý balík sankcí proti Rusku schválily státy EU o den později. Omezily přístup Ruska ke kapitálu a mířily na energetiku, dopravu či obchod. Zasáhly také 70 procent ruského bankovního trhu a měly mimo jiné znemožnit ruské elitě ukládat peníze v Evropě, zakázaly dodávky nejdůležitějších součástek ruským rafineriím či omezily přístup Ruska ke klíčovým technologiím. Vedle omezení významných sektorů ruské ekonomiky druhý balík sankcí také zmrazil majetek prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

– Třetí balík sankcí EU schválila 27. února a uplatňovat jej začala 2. března. Jeho součástí bylo mimo jiné uzavření unijního vzdušného prostoru pro ruská letadla. Rusko v reakci zakázalo vstup do svého vzdušného prostoru leteckým společnostem ze 36 zemí. EU také vyřadila ze systému SWIFT sedm ruských bank, zakázala prodávat do Ruska eura či jakkoli se podílet na projektech spojených s Ruským fondem přímých investic (RDIF). Platit začal i zákaz šíření televize RT a webu Sputnik, a to kvůli jejich dezinformačnímu obsahu.

– Státy EU se 2. března rovněž shodly na sankcích proti Bělorusku za jeho podíl na ruské invazi na Ukrajinu. Postihy mají dále omezit běloruský export, který už zasáhly předchozí unijní sankce vůči režimu autoritářského vládce Alexandra Lukašenka. Opatření se týkají 70 procent veškerého běloruského vývozu do EU. Na sankční seznam přibylo 22 armádních velitelů či dalších lidí podílejících se na ruské invazi na Ukrajinu.

– EU se poté 9. března shodla na uvalení dalších sankcí, na sankčním seznamu se nově objevila jména 160 ruských politiků a oligarchů včetně šéfa letecké společnosti Aeroflot, zetě ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova nebo miliardářů podnikajících v hutnictví, zemědělství, telekomunikacích či farmaceutickém průmyslu. Unijní opatření se tak po několika předchozích vlnách sankcí vztahovala už na 862 ruských činitelů a 53 subjektů. EU se rovněž shodla na zákazu exportu námořních navigačních a komunikačních systémů do Ruska. Sedmadvacítka také zmrazila platební styk s běloruskou centrální bankou a vyloučila ze systému SWIFT tři velké běloruské banky.

– V reakci na protiruské sankce vyhlášené Západem po ruské invazi na Ukrajinu zakázala Moskva 10. března až do konce letošního roku vývoz telekomunikačního, zdravotnického, automobilového, zemědělského, elektrického a technického vybavení. Zákaz vývozu do konce roku se týká mimo jiné automobilů, letadel a dronů. Premiér Michail Mišustin řekl, že zákaz se bude týkat vývozu zboží zahraničních společností působících v Rusku. Na seznam vláda zařadila přes 200 položek, mimo jiné vagony, kontejnery, turbíny a další zboží. Ministerstvo hospodářství uvedlo, že byl zakázán vývoz některých druhů lesnických a dřevařských produktů. Neupřesnilo však, o které se jedná.

– Čtvrtý unijní balík sankcí vstoupil v platnost 15. března. Sankce zasáhly jednoho z nejznámějších ruských miliardářů Romana Abramoviče a desítku dalších oligarchů napojených na prezidenta Putina. Unijní země rovněž zakázaly vývoz luxusního zboží včetně aut či jakékoli investice do ruské energetiky. EU u každé skupiny stanovila různý práh, po jehož překročení je věc považována za luxusní. Například u alkoholu je to 300 eur (7400 korun) a u aut 50.000 eur (1,23 milionu korun). Do Evropy se nesmí dovážet ruská ocel či železo. Sedmadvacítka také zakázala jakékoli transakce s některými ruskými státními podniky nebo poskytování ratingových služeb všem ruským subjektům. Potrestáno bylo i devět zbrojařských firem dodávajících zbraně a další vojenské vybavení používané ruskou armádou k agresi proti sousední zemi.

– Pátý balík sankcí proti Rusku unie schválila 8. dubna. Na jeho základě od 10. srpna zcela zakáže dovoz ruského uhlí, které pro ruský režim představuje příjem čtyř miliard eur (98 miliard korun) ročně. Na sankční seznam přibylo 217 ruských činitelů a oligarchů a 18 subjektů. Jsou mezi nimi dvě Putinovy dcery či několik oligarchů blízkých Kremlu. Mezi nimi například Oleg Děripaska, který má podíly ve velkých energetických či stavebních firmách včetně společnosti Strabag, jež se podílí na stavbě nového úseku pražského metra. Zmrazení majetku i zákaz cest do EU se týká také stavebního magnáta Arkadije Rotenberga či šéfa největší ruské banky Sberbank Germana Grefa. Na sankčním seznamu jsou rovněž představitelé samozvaných republik na východě Ukrajiny. EU zároveň výrazně omezila možnosti dovozu zboží ruskou lodní či silniční dopravou. Sankční seznam zahrnuje i zmrazení styku se čtveřicí ruských bank včetně druhého největšího bankovního domu VTB.

– Šestý balík sankcí navrhla Evropská komise (EK) už začátkem května. Její zásadní částí měl být úplný zákaz dovozu ruské ropy od začátku příštího roku, po maďarském tlaku však dostala časově neupřesněnou výjimku ropa přepravovaná ropovodem Družba, která se týká i Česka. Premiér Viktor Orbán navíc na unijním summitu začátkem tohoto týdne vyjednal pro svou zemi možnost dovézt ropu tankery v případě výpadku potrubí. EU by na základě embarga měla koncem roku přestat dovážet 90 procent ruské ropy. Sankce se kromě toho vztahují také na tři ruské banky včetně té největší Sberbank, trojici médií šířících válečnou propagandu Kremlu či pět desítek činitelů, oligarchů a subjektů. Původně mezi nimi měla figurovat i hlava ruské pravoslavné církve, moskevský patriarcha Kirill, což však Orbán odmítl a ostatní země mu ustoupily. Unijní země by měly sankce formálně potvrdit do pátečního rána, platit by mohly začít ještě téhož dne.

(ČTK)

Další z kategorie Světová ekonomika