Prezidenti a premiéři unijních států se na maratonském čtyřdenním summitu shodli, že k tomu společná pokladna potřebuje nové zdroje. Jako první by v příštím roce chtěli zavést poplatek z nerecyklovaných plastů, později uhlíkové clo či digitální daň.
Europoslanci, kteří po nových zdrojích rozpočtu volali již před covidovou krizí, navrhli, aby již od ledna mířila do společných fondů kromě poplatku za plasty také část peněz, které mají členské země z prodeje emisních povolenek. Za dva roky by podle nich měla unie schválit uhlíkové clo a digitální daň, o rok později pak poplatek z finančních transakcí. V roce 2026 by pak sérii nových zdrojů mělo uzavřít schválení nové daně pro firmy.
„Vytvoření nových vlastních zdrojů zajistí, aby se na nákladech podíleli technologičtí giganti, kteří vyšli z krize posíleni, velké čínské společnosti vyvážející do Evropy bez omezení ekologickými standardy a nadnárodní firmy využívající daňovou optimalizaci,“ uvedla liberální europoslankyně Valérie Hayerová, která byla spoluzpravodajkou návrhu schváleného parlamentního stanoviska.
Změnu normy nazývané nařízení o vlastních zdrojích, která Bruselu umožní vypůjčit si peníze a rozdělit je zemím podle toho, jak byly zasaženy pandemií, však musí odsouhlasit členské státy a ratifikovat národní parlamenty. EU žádné nové zdroje příjmů do unijního rozpočtu neschválila více než tři desetiletí a odpor některých zemí naznačuje, že například ohledně emisních povolenek či firemní daně budou státy hledat shodu složitě.
Parlament schválil své stanovisko poměrem hlasů 455 ku 146, když pro hlasovala většina zástupců hlavních europoslaneckých skupin. Odpůrci návrhu chtěli vypustit například firemní daň či poplatek z finančních transakcí, který podle nich nemá dostatečnou podporu zemí a může zbytečně zatížit ekonomiky zotavující se z krize.
(ČTK)
