„Náhlé zpřísnění měnové politiky v této době by nesnížilo současnou vysokou úroveň inflace, ale vedlo by ke zpomalení ekonomiky a snížení zaměstnanosti v několika příštích letech. Snížilo by tak inflační tlaky ve středně dlouhém období,“ uvedl Lane. „Vzhledem k našemu předpokladu, že inflace se ve středně dlouhém období bude držet pod naším dvouprocentním cílem, by v současné situaci bylo kontraproduktivní zpřísňovat měnovou politiku,“ dodal.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 4,1 procenta ze zářijových 3,4 procenta. Za růstem inflace stálo zejména prudké zdražování energií. Spotřebitelské ceny po celém světě navíc v poslední době tlačí vzhůru výpadky v dodavatelských řetězcích.
„Domníváme se, že v příštím roce výpadky poleví a ceny energií klesnou, nebo se stabilizují,“ uvedl Lane v rozhovoru se španělským listem El País. „Nynější období je z hlediska inflace velmi neobvyklé a přechodné,“ dodal.
ECB koncem minulého měsíce v souladu s očekáváním ponechala svou měnovou politiku beze změny. Základní úroková sazba ECB tak zůstává na rekordním minimu nula procent, na kterém se drží již od března 2016.
Česká národní banka (ČNB) v letošním roce úrokové sazby kvůli rostoucí inflaci několikrát zvýšila. Minulý týden přikročila ke zvýšení základní sazby o 1,25 procentního bodu na 2,75 procenta. To představuje nejvýraznější nárůst od roku 1997.
(ČTK)
