Předchozí odhad komise přitom v únoru počítal s letošním růstem o 3,7 procenta a příští rok o 3,9 procenta. Unijní exekutiva vidí důvod k optimističtější předpovědi zejména v rychlejším tempu očkování, které dovoluje řadě států svižnější návrat k běžnému provozu, než se čekalo v zimě.
Odhady zlepšila komise i pro země eurozóny, u kterých letos očekává růst o 4,3 procenta a příští rok ještě o desetinu procentního bodu vyšší. V zimě předpovídala na letošní i příští rok shodný růst HDP o 3,8 procenta.
„I když ještě nemáme vyhráno, jsou hospodářské vyhlídky Evropy mnohem optimističtější. Aktualizovali jsme prognózy pro ekonomiku celé EU i eurozóny na letošní a příští rok s ohledem na to, že stoupá proočkovanost, uvolňují se omezení a život se pomalu vrací k normálu,“ prohlásil dnes výkonný místopředseda EK pro koordinaci práce v oblasti hospodářství Valdis Dombrovskis.
Ekonomika evropského bloku by se tak rychleji měla zotavit z rekordního propadu o 6,1 procenta, který kvůli koronaviru zažila vloni. Na předkrizovou úroveň by se všechny členské země EU měly dostat do konce příštího roku.
Letos však nebude oživení ve všech zemích stejně rychlé. S nejvyššími hodnotami růstu počítá EK ve Španělsku a ve Francii, kde se přiblíží šesti procentům. Česká ekonomika poroste nejpomaleji ze všech zemí visegrádské čtyřky (V4) a s hodnotou 3,4 procenta zaostane za unijním průměrem. Členy V4 je vedle Česka i Slovensko, Polsko a Maďarsko. Ještě pomalejší rozjezd ekonomik očekává Brusel u pobaltských či severoevropských zemí, kde se růst většinou bude pohybovat pod třemi procenty.
Komise předpokládá, že k zotavení ekonomik pomůže mimořádný fond obnovy, z něhož by měly začít peníze do členských zemí proudit ve druhé polovině roku. Členské země však musejí nejprve Bruselu poslat plány, na jejichž základě bude komise peníze rozdělovat. To zatím učinilo 15 států včetně těch největších, Česko mezi nimi není.
Unijní exekutiva upozorňuje, že na výsledná čísla může mít vliv řada faktorů. Růst může být například vyšší, pokud se lidé po krizi rozhodnou utrácet více peněz, než odhaduje komise. Pokud naopak budou opatrnější a budou chtít šetřit v obavách z další pandemie, může se ekonomika rozjíždět pomaleji.
„Pro zdraví našich občanů i našich ekonomik bude samozřejmě podstatné udržet současné rychlé tempo očkování v EU,“ podotkl komisař EK pro hospodářství Paolo Gentiloni, že případná neochota lidí k očkování a další vlna pandemie by mohla hospodářství opět výrazně zbrzdit.
(ČTK)
