Největší nizozemská finanční skupina ING minulý týden přiznala, že řadu let nedostatečně znemožňovala praní špinavých peněz. Podle nizozemské prokuratury ING v letech 2010 až 2016 porušovala zákony o prevenci praní špinavých peněz a financování terorismu. ING souhlasila, že výměnou za urovnání této kauzy zaplatí 775 milionů eur (téměř 20 miliard Kč).
Případ ING byl podle agentury Reuters zatím posledním z řady podobných kauz zahrnujících banky v Lotyšsku, Estonsku, Dánsku, Španělsku, Lucembursku a na Maltě. Evropský bankovní úřad (EBA) již delší dobu upozorňuje, že nemá dostatek pravomocí ani personálu k boji proti praní špinavých peněz v evropských bankách.
Podle návrhů EK by měl úřad najmout další úředníky pro boj s praním špinavých peněz. Měl by rovněž získat větší vliv na činnost národních úřadů pro dohled nad bankovním sektorem a možnost požadovat vyšetřování bank podezřelých z porušování pravidel týkajících se praní špinavých peněz, píše agentura Reuters.
Návrhy EK, které ještě musejí schválit jednotlivé členské země EU a zákonodárci, nicméně podle Reuters nezahrnují vytvoření zvláštního úřadu pro boj s finanční kriminalitou, jenž by umožnil centrální dohled podobný dohledu ECB nad finanční stabilitou bank v eurozóně.
(ČTK)
