V prostředcích na platby návrh komise počítá s částkou 1,105 bilionu eur (28 bilionů Kč), v cenách roku 2018 to představuje 1,08 procenta HND, plyne z informací komise. V běžných cenách, tedy s přihlédnutím k inflaci, rozpočet představuje částku 1,279 bilionu eur v závazcích a 1,246 bilionu v platbách.
Návrh ve středu v Evropském parlamentu představili komisař pro rozpočet Günther Oettinger a předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. „Odchod Velké Británie je fakt, který je třeba zohlednit. Pečlivě jsme prošli všechny naše postupy a navrhujeme ambiciózní, ale vyvážený rozpočet, který je spravedlivý ke všem,“ poznamenal Juncker.
Pokud by komise jen sečetla nejrůznější potřeby plynoucí ze stávajících i nových postupů a požadavků členských zemí, dostal by se podle Junckera rozpočet někam ke dvěma procentům HND sedmadvaceti unijních zemí. „Takový návrh by okamžitě všechny státy i mnoho z vás odmítlo,“ řekl předseda komise europoslancům. Komise také připomněla, že rozpočet se mírně zvýšil, v zásadě ale velikostí odpovídá stávajícímu finančnímu období 2014-2020.
Nový mechanismus
O návrhu komise nyní bude jednat europarlament a jednomyslně se na něm musejí shodnout i členské země. V nadcházejících debatách bude zřejmě sporný především návrh na nový mechanismus, který ochrání rozpočet EU před finančními riziky spojenými s všeobecnými nedostatky, jež se týkají dodržování zásad právního státu. Komise v této souvislosti opakovaně upozorňuje na situaci v Polsku a v Maďarsku.
Podle návrhu by z podnětu komise mohly státy EU pozastavit, omezit nebo zakázat přístup k finančním prostředkům EU způsobem, který budou pokládat za přiměřený povaze, závažnosti a rozsahu nedostatků právního státu v dané zemi.
Investice do obrany, výzkumu a vzdělávání
Evropská komise chce v rozpočtu na roky 2021 až 2027 omezit prostředky na společnou zemědělskou politiku asi o pět procent a zhruba o sedm procent na politiku soudržnosti, tedy na fondy, ze kterých čerpá Česká republika i další méně rozvinuté země ze střední a východní části unie. Naopak posílit plánuje financování priorit, jako je lepší správa hranic – Oettinger zmínil například výrazné posílení personálu Evropské pohraniční a pobřežní stráže – a bezpečnost a obrana, ale také investice do výzkumu a inovací, vzdělávání či digitální ekonomiky.
Nové priority hodlá komise řešit asi z pětiny úsporami ve stávajících programech, ale především „čerstvými penězi“. Stávající systém založený na dani z přidané hodnoty by měl být zjednodušen a po brexitu komise plánuje zrušit všechny slevy, které členské země dojednaly. EK ale přišla s plánem na nové vlastní zdroje rozpočtu.
Mělo by to být 20 procent příjmů ze systému obchodování s emisemi, tříprocentní paušální sazba na nový a postupně teprve zaváděný společný konsolidovaný základ daně z příjmů právnických osob a vnitrostátní příspěvek vypočtený podle množství nerecyklovaných plastových obalových odpadů v jednotlivých státech ve výši 0,80 eura za kilogram. Tyto nové zdroje mají podle EK představovat 12 procent celkového rozpočtu unie a mohly by ročně dosahovat asi 22 miliard eur (přes 562 miliard Kč).
Investiční stabilizace
Budoucí dlouhodobý rozpočet má mít podle návrhu komise jasnější strukturu. Nynější rozdělení na 58 programů má nahradit jen 37 nových, kapitoly rozpočtu mají mít jasné a srozumitelné názvy. Komise navrhuje i daleko větší pružnost při využívání peněz, zdůvodňuje to zkušeností z migrační a uprchlické krize v roce 2015.
Jedním z nových programů má být funkce „investiční stabilizace“, která má pomáhat udržet úroveň investic v případě velkých asymetrických šoků. Úvěry mají představovat zvláštní finanční podporu v době, kdy budou veřejné finance napjaté a kdy bude třeba zachovat prioritní investice.
Evropská komise také plánuje vznik speciálního konvergenčního nástroje, který by měl pomáhat zemím mimo eurozónu s přípravou na přijetí společné měny.
Podrobnější návrhy pro finanční programy v jednotlivých oblastech plánuje Evropská komise představit v příštích týdnech. Až později v květnu tak bude jasné, s jakými dalšími podmínkami chce EK spojit přístup k fondům soudržnosti. Často je v této souvislosti zmiňována například míra nezaměstnanosti či zatíženost migrací.
(ČTK)
