Diplomaté očekávají, že tyto plány narazí na odpor části členských zemí. O fondu obnovy dnes jednali zástupci unijních vlád, podle nichž by se navzdory očekávaným sporům měla EU dohodnout na kompromisu co nejdříve.
Podle zdrojů obeznámených s chystaným návrhem komise počítá její šéfka Ursula von der Leyenová s tím, že výdaje na oživení ekonomik stižených krizí pomohou financovat nové zdroje příjmů. Má mezi nimi být například zmíněná daň z plastů, od níž si Brusel podle dřívějších odhadů slibuje řádově miliardy eur (desítky miliard korun) ročně. Obdobně vysoké příjmy by mohlo přinést i clo z neekologicky vyráběných produktů dovážených z mimounijních zemí. Komise by chtěla rozšířit příjmy rozpočtu také o poplatky hrazené firmami produkujícími emise skleníkových plynů.
Komise chce na obnovu hospodářství bloku po krizi způsobené koronavirem věnovat okolo bilionu eur, přičemž přesnou částku zveřejní ve středu. Část peněz by měly dostat covidem-19 nejvíce zasažené země formou přímých plateb, část jako půjčky, přičemž na poměr mezi oběma formami podpory mají státy velmi rozdílné názory. Nejméně půl miliardy eur si komise hodlá půjčit na trzích a ručit právě příštím rozpočtem. Splácet dluh chce tedy začít až v příštím sedmiletém období.
Nové zdroje příjmů jsou podle činitelů komise nutné k pokrytí bezprecedentně vysokých výdajů, které by jinak musely financovat zvýšené přímé příspěvky členských zemí. K využití nových příjmů vyzval také Evropský parlament, jehož poslanci nedávno v usnesení pohrozili, že bez nich rozpočet na období let 2021 až 2027 neschválí.
Podle unijních diplomatů však návrh komise patrně narazí na odpor v některých hlavních městech. „Státy financují své vlastní stimuly do ekonomik a není jisté, nakolik budou ochotné odevzdávat potenciální zdroje národních příjmů do společného rozpočtu,“ sdělil ČTK jeden z diplomatů.
EK navrhovala nové zdroje příjmů zahrnout již do „předkrizového“ návrhu rozpočtu, který počítal s výrazně nižšími výdaji. Na neúspěšném summitu v únoru však daň z nerecyklovaných plastů či převedení peněz za emisních povolenky do společné pokladny kritizovala řada unijních lídrů.
Podle činitelů komise však bez nových zdrojů příjmů nebude reálné vypůjčit si na trzích částku dostatečnou k financování fondu obnovy.
Bezprecedentní záchranný plán dnes probírali také unijní ministři pro evropské záležitosti. Podle chorvatské ministryně Andreji Metelkové Zgombičové se shodli, že ke kompromisní dohodě musí všech 27 zemí dospět co nejdříve.
„Víme, že čelíme masivní krizi a potřebujeme silnou reakci… Hodně členských zemí by chtělo mít financování k dispozici hned,“ podotkla po dnešní videokonferenci chorvatská ministryně, jejíž země nyní EU předsedá. Sporné body budou podle ní na pořadu dne až poté, co komise ve středu představí dosud úzkostlivě utajované podrobnosti návrhu.
(ČTK)
