Zlato (oz) / USD
---
--- %
Zlato (oz) / CZK
---
--- %
EUR / USD
---
--- %
USD / CZK
---
--- %
Světová ekonomika
ECB zvýšila základní úrok o dalších 0,75 procentního bodu na dvě procenta

Evropská centrální banka (ECB) na dnešním zasedání Rady guvernérů podle očekávání zvýšila svou základní úrokovou sazbu o dalších 0,75 procentního bodu. Posunula ji tak na dvě procenta, což je nejvyšší úroveň od roku 2009. Zpřísňováním měnové politiky se ECB snaží dostat pod kontrolu inflaci. Banka dnes rovněž uvedla, že do budoucna počítá s dalším zvyšováním úroků. Při rozhodování o nastavení sazeb ale bude vycházet z výhledu inflace a hospodářského růstu.

ECB

ECB měnovou politiku zpřísňuje navzdory zhoršujícím se hospodářským vyhlídkám eurozóny. Foto: iStock

ECB zahájila zvyšování úroků v červenci. Tehdy základní sazbu zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září pak centrální banka základní úrok zvýšila o rekordních 0,75 procentního bodu na 1,25 procenta.

Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v září zrychlil na rekordních 9,9 procenta ze srpnových 9,1 procenta. Rychlý odhad říjnového vývoje inflace v eurozóně zveřejní statistický úřad Eurostat příští týden.

Inflace v eurozóně se nyní pohybuje vysoko nad dvouprocentním cílem ECB. „Inflace zůstává příliš vysoká a bude se nad naším cílem nacházet po delší dobu,“ uvedla šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci po dnešním jednání.

ECB měnovou politiku zpřísňuje navzdory zhoršujícím se hospodářským vyhlídkám eurozóny. V září centrální banka snížila odhad růstu na příští rok v zemích používajících euro na 0,9 procenta z dříve předpokládaných 2,1 procenta. Lagardeová dnes uvedla, že významným rizikem pro hospodářský růst v eurozóně zůstává válečný konflikt na Ukrajině, a poukázala na rostoucí hrozbu hospodářské recese.

„V posledních měsících vedly rostoucí ceny energií a potravin, problémy v dodávkách a oživení poptávky po pandemii k rozšíření cenových tlaků a růstu inflace. Měnová politika Rady guvernérů má za cíl snižovat podporu poptávky a poskytnout ochranu před rizikem setrvalého nárůstu inflačních očekávání,“ uvedla centrální banka.

ECB dnes také zpřísnila podmínky programu zvýhodněných dlouhodobých úvěrů pro komerční banky TLTRO III. To by mohlo komerční banky motivovat k předčasnému splácení úvěrů, což by z finančního systému odčerpalo nadbytečnou hotovost.

„Během kritické fáze pandemie hrál tento nástroj důležitou úlohu jako protiváha rizikům pro cenovou stabilitu na straně poklesu. Dnes je vzhledem k neočekávanému a mimořádnému růstu inflace nezbytné změnit nastavení těchto podmínek, aby byl zajištěn soulad s širším procesem návratu měnové politiky k normálu,“ uvedla banka.

„Vysoký rozdíl úroků mezi korunou a eurem vedl k tomu, že tuzemské firmy s příjmy v eurech začaly ve velkém přecházet na půjčky v (jednotné) evropské měně,“ řekl ČTK obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla.

Na konci letošního srpna měly podniky podle dat České národní banky (ČNB) půjčeno 566 miliard korun v cizí měně, především v eurech. Objem dluhu v cizí měně vzrostl za rok o 200 miliard Kč. „Ze strany exportních firem šlo o logický krok, který snižoval jejich náklady na obsluhu dluhu a také minimalizoval kurzové riziko. S dalším zpřísňováním měnové politiky se však tato výhoda může brzy ztratit,“ dodal Kudla.

(ČTK)