První revize strategie ECB od roku 2003 je jednou z priorit prezidentky centrální banky Christine Lagardeové od jejího nástup do funkce na konci roku 2019. Je to zatím největší revize strategie této nejvlivnější evropské finanční instituce, která určuje měnovou politiku 19 zemí používajících společnou evropskou měnu euro. Na přezkumu strategie banka pracovala 18 měsíců.
Analytici podle agentury Reuters rozhodnutí o inflaci obecně očekávali, protože bankéři tuto změnu naznačovali. Předchozí formulace, která zněla „pod, ale blízko dvou procent“, podle části analytiků vytvářela dojem, že ECB se spíše než poklesu obává růstu cen nad svůj cíl.
ECB uvedla, že její cíl bude symetrický, tedy že nežádoucí je inflace pod i nad stanoveným cílem, a že nebude usilovat o překročení cíle po delším období nízké inflace. Připustila však, že v určitých situacích, kdy bude zapotřebí obzvláště razantní nebo vytrvalá měnová podpora, může inflace na přechodnou dobu cíl i mírně překročit.
Rada guvernérů v přezkumu také potvrdila, že soubor úrokových sazeb ECB zůstává primárním nástrojem měnové politiky. Ostatní nástroje, jako jsou nákupy aktiv a dlouhodobější refinanční operace, pak zůstávají nedílnou součástí souboru nástrojů, které bude centrální banka využívat podle potřeby.
Velkou změnou je, že ECB hodlá více pomáhat v boji proti změnám klimatu a že úvahy o změně klimatu zahrne do své měnové politiky. Rámec, kterým se řídí při nákupu podnikových dluhopisů, proto do budoucna upraví tak, aby zahrnoval kritéria týkající se změn klimatu.
(ČTK)
