Už několik bankéřů dalo najevo, že je nakloněno zvýšení úroků v červenci, zejména kvůli rychlému růstu inflace. Ta v dubnu v zemích eurozóny vystoupila na rekordních 7,5 procenta. Nad dvouprocentním cílem ECB přitom byla také inflace bez zahrnutí vlivu vysokých cen energií a potravin.
„Myslím si, že od tohoto léta bude ECB postupně zvyšovat úrokové sazby,“ řekl Villeroy de Galhau. Očekává, že inflace zůstane vysoko až do konce roku a že na dvouprocentní cíl ECB se vrátí v roce 2024.
Lagardeová dnes na konferenci ve Slovinsku prohlásila, že ECB pravděpodobně ukončí svůj program nákupů dluhopisů na začátku třetího čtvrtletí a o několik týdnů později by mohla začít zvyšovat úrokové sazby. Posílila tak očekávání trhu, že ECB zvýší úroky poprvé za více než deset let právě v červenci.
Podobně se vyjadřují i další představitelé ECB. Šéf německé Bundesbank Joachim Nagel na začátku tohoto týdne uvedl, že ECB by měla zvýšit úrokové sazby v červenci, aby zabránila zakořenění vysoké inflace. Guvernér estonské centrální banky Madis Müller pak řekl, že by ECB mohla svá očekávání ohledně sazeb pro příští měsíce nastínit na zasedání 9. června. Do konce roku by podle něj depozitní sazba, která je teď na minus 0,5 procenta, mohla poprvé od roku 2014 vzrůst nad nulu. Hlavní úroková sazba ECB je šest let v kuse na nule.
Většina ostatních významných centrálních bank už náklady na úvěry zvýšila. ECB, která deset let bojovala s příliš nízkou inflací, ale stále pumpuje hotovost do finančního systému prostřednictvím nákupů dluhopisů.
(ČTK)
