Zlato (oz) / USD
2 376,85
0,89 %
Jistota ve vlastních rukou
0

ECB snížila základní úrok o čtvrt procentního bodu na 4,25 procenta

Rada guvernérů Evropské centrální banky (ECB) se podle očekávání rozhodla snížit úrokové sazby o čtvrt procentního bodu. Základní sazba klesne na 4,25 procenta a depozitní sazba na 3,75 procenta, oznámila banka ve zprávě. Ke snížení úroků přikročila poprvé od roku 2019. Banka poukázala na pokrok v boji s vysokou inflací, připustila však, že tento boj ještě není u konce. Šéfka ECB Christine Lagardeová zdůraznila, že banka se při dalším snižování úroků nebude držet žádného předem stanoveného scénáře a bude se rozhodovat na základě nejnovějších ekonomických údajů.

ECB
Uvolnění měnové politiky ECB by mělo podpořit ekonomiku eurozóny, která se v poslední době potýká se slabým růstem. Vysoké náklady na půjčky pomáhají brzdit inflaci, obvykle však mají rovněž negativní vliv na hospodářskou aktivitu. Foto: iStock

„Od zasedání Rady guvernérů v září 2023 inflace klesla o více než 2,5 procentního bodu a inflační výhled se značně zlepšil,“ uvedla ECB ve zprávě. Upozornila nicméně, že inflační tlaky zůstávají silné v důsledku rychlého růstu mezd. Zvýšila rovněž odhad průměrné inflace pro letošní a příští rok ve srovnání s březnovou prognózou. Uvedla také, že je odhodlána zajistit včasný návrat inflace ke svému dvouprocentnímu cíli a že za tímto účelem ponechá úrokové sazby po nezbytně dlouhou dobu na dostatečně restriktivní úrovni.

Předloni v červenci banka zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby držela svou základní úrokovou sazbu beze změny na 4,50 procenta.

„ECB podle očekávání snížila úrokové sazby o 25 bazických bodů, a to i navzdory kritice některých analytiků, že banka začala se zvyšováním jako jedna z posledních mezi velkými centrálními bankami, a nyní jako jedna z prvních snižuje,“ sdělil ČTK analytik XTB Tomáš Cverna. „Do konce roku trh počítá s ještě jedním snížením o 25 bazických bodů,“ dodal.

Inflace v eurozóně se předloni vyšplhala na rekordních 10,6 procenta. Od té doby už ale výrazně klesla a přiblížila se k dvouprocentnímu cíli ECB. V květnu inflace podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat činila 2,6 procenta.

Nejnovější prognózy podle zprávy ECB předpokládají, že průměrná inflace v celém letošním roce dosáhne 2,5 procenta. V příštím roce by pak měla klesnout na 2,2 procenta a v dalším roce na 1,9 procenta. V březnu banka předpokládala, že inflace bude letos činit 2,3 procenta a napřesrok 2,0 procenta. Odhad na rok 2026 ponechala beze změny.

„Navzdory pokroku v posledních čtvrtletích zůstávají domácí cenové tlaky silné, protože růst mezd je zvýšený,“ uvedla Lagardeová. „Inflace pravděpodobně zůstane nad (dvouprocentním) cílem ještě po značnou část příštího roku,“ dodala.

ECB nyní předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se letos zvýší o 0,9 procenta, zatímco v březnu letošní hospodářský růst odhadovala pouze na 0,6 procenta. Odhad hospodářského růstu na příští rok banka naopak mírně zhoršila, a to na 1,4 procenta z dříve předpokládaných 1,5 procenta.

Česká národní banka (ČNB) zahájila uvolňování měnové politiky už loni v prosinci. Základní úrokovou sazbu od té doby snížila celkem o 1,75 procentního bodu na 5,25 procenta.

(ČTK)

Další z kategorie Světová ekonomika