ECB provedla ve svém prohlášení proti minulému zasedání pouze jednu menší změnu. Odstranila z něj pasáž, která stanovuje, že její další krok by se mohl ubírat jakýmkoli směrem, upozornila agentura Reuters.
Centrální banka už dříve naznačila, že jakýkoli odchod z léta trvající uvolněné měnové politiky bude jen pozvolný. ECB se jejím prostřednictvím snažila podporovat zotavování ekonomiky eurozóny z útlumu způsobeného pandemií covidu-19. V poslední době však čelila tlaku na zpřísňování měnové politiky v důsledku sílícího růstu spotřebitelských cen.
Míra inflace v zemích eurozóny v lednu vystoupila na 5,1 procenta, což je rekord od zavedení eura před dvaceti lety. ECB v minulosti opakovaně uváděla, že míra inflace letos bude postupně klesat, i když to může trvat déle, než původně předpokládala. Rostoucí počet analytiků však tento postoj zpochybňuje. Zejména proto, že ECB v poslední době své prognózy opakovaně reviduje.
O projekcích ECB pochybují i finanční trhy. Na letošní rok očekávají zvýšení sazeb o 28 bazických bodů, a to navzdory tomu, že banka trvá na tom, že jakýkoli pohyb sazeb v roce 2022 je velmi nepravděpodobný.
Novou měnovou politiku dnes vyhlásila britská centrální banka. Ve snaze omezit prudce rostoucí inflaci zvýšila svou základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu na 0,50 procenta.
Ve 14:30 vystoupí na tiskové konferenci prezidentka ECB Christine Lagardeová. Trhy především zajímá, zda šéfka centrální banky změní názor na další vývoj inflace. Pokud připustí, že inflace je větší problém, než dosud uváděla, může to znamenat, že ECB začne se zpřísňováním své měnové politiky proti dřívějším prohlášením dříve.
(ČTK)
