„Největším zdrojem nejistoty v globální ekonomice je rostoucí ochranářství, což se odráží v současných makroekonomických prognózách pouze v rozsahu opatření, která již byla zavedena. Současné prognózy tedy nezohledňují kroky, které byly oznámeny a které hrozí,“ řekl na tiskové konferenci šéf ECB Mario Draghi.
S ohledem na obavy z protekcionismu a z turbulencí v několika stěžejních ekonomikách ECB mírně snížila výhled růstu ekonomiky eurozóny na letošní i příští rok. Na letošek na dvě procenta z dosud předpovídaných 2,1 procenta, na rok příští na 1,8 z dosavadních 1,9 procenta. Na rok 2020 ECB nadále počítá s růstem HDP o 1,7 procenta. Růst spotřebitelských cen pak centrální banka na všechny tři roky odhaduje na 1,7 procenta.
K ekonomice eurozóny Draghi uvedl, že od roku 2013 vytvořil trh práce 9,2 milionu pracovních míst a že se zvyšují mzdy. „Jsme přesvědčeni, že náš současný postoj v oblasti měnové politiky je v souladu s naším (inflačním) cílem,“ řekl.
ECB: Nízké úroky popodurjí hospodářský růst
Draghi také odpovídal na dotazy týkající se obav, že nová italská populistická vláda poruší unijní pravidla pro rozpočtové výdaje a v regionu rozdmýchá dluhovou krizi. Draghi, sám Ital, řekl, že není jasné, jaká rozhodnutí nová italská vláda přijme. Nicméně Řím slibuje, že bude pravidla dodržovat. „Nyní čekáme na fakta,“ řekl.
„Rada guvernérů očekává, že základní úrokové sazby ECB zůstanou na současné úrovni alespoň do léta 2019 a v každém případě tak dlouho, jak bude nezbytné, aby bylo zajištěno, že se bude inflace nadále udržitelným způsobem přibližovat k hodnotám, které jsou ve střednědobém horizontu pod dvěma procenty, ale blízko této úrovně,“ uvedla banka.
ECB se prostřednictvím nízkých úroků a rozsáhlých nákupů dluhopisů snaží podporovat hospodářský růst a inflaci v eurozóně.
Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny se ve druhém čtvrtletí zvýšil o 0,4 procenta, stejným tempem jako v prvním kvartálu. Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v srpnu zpomalilo na dvě procenta z červencových 2,1 procenta.
(ČTK)
