Rizika pro země eurozóny jsou zvýšená, ale nerovnoměrná. Pro oživení regionu z koronavirové krize tak bude potřeba cílených stimulací, protože pandemie zasáhla jednotlivé sektory odlišně. Největší byl dopad na cestovní ruch a pohostinství. Rizika se tak soustředí na určité země a části ekonomiky.
„Vlády čelí křehké rovnováze mezi předčasnou úpravou podpůrných opatření, která může přispět ke spuštění vlny bankrotů firem, a udržením podpůrných opatření příliš dlouhou dobu, a tím příliš dlouhým přežíváním firem, které nejsou dále životaschopné,“ uvedla banka v prohlášení.
Pokračování státní podpory soukromému sektoru by také mohlo zvýšit obavy o udržitelnost státního dluhu ve středně dlouhém období ve zranitelných zemích regionu, vzhledem k tomu, že v loňském roce veřejný dluh vzrostl, varovala ECB. Přesto rizika z vyššího státního dluhu v nejbližší budoucnosti považuje banka za velmi nízká vzhledem k nízkým úrokovým sazbám a trendu vydávání nízko úročených dluhopisů s mimořádně dlouhou dobou splatnosti.
Obavy má ECB také z vyššího zadlužení firem v zemích s velkým sektorem služeb, což by mohlo zvýšit tlak na vlády a banky v těchto zemích. Ziskovost bank v eurozóně také zůstává slabá, a banky proto budou nucené zvýšit své rezervy na ztrátové úvěry.
Další hrozbou jsou ceny nemovitostí, zejména komerčních nemovitostí, což je trh charakterizovaný vysokou poptávkou a nadměrnou hodnotou v letech před pandemií. Ceny komerčních realit čelí zásadní korekci, protože pracovní zvyklosti se v době pandemie změnily, a pravděpodobný je další pokles cen, což může způsobit ztráty z půjček nebo problémy se zajištěním půjček. To by mohl být značný problém, protože půjčky pro komerční nemovitosti se na půjčkách bank soukromému sektoru podílejí sedmi procenty, upozornila ECB.
Trhy s rezidenčními nemovitostmi jsou v lepší formě, ale i zde je patrné nadhodnocení, částečně kvůli velmi levným půjčkám. Riziko korekce zde stouplo. Pokles cen však ECB v příštím roce nečeká, spíše zpomalení růstu, napsala agentura Reuters.
(ČTK)
