Podle analytika Joea McConnella ze společnosti J.P. Morgan Asset Management by bylo cokoli jiného než snížení o čtvrt bodu velkým překvapením. „Skutečně zajímavé budou komentáře Lagardeové ohledně vnímání přetrvávající inflace a tempa budoucího snižování sazeb,“ citovala analytika agentura Reuters.
Měnový výbor ECB zasedal znovu v polovině července. Rozhodl se ponechat základní úrokovou sazbu beze změny. ECB tehdy nenaznačila žádný další krok s odůvodněním, že počká na další data. Uvedla, že cenové tlaky v zemích, které používají euro, zůstávají vysoké a že inflace bude nad cílem ECB i v příštím roce.
ECB předloni v červenci zahájila zvyšování úrokových sazeb s cílem dostat pod kontrolu inflaci, loni v říjnu nicméně zvyšování úroků přerušila. Od té doby držela až do letošního června svou základní úrokovou sazbu na 4,50 procenta. Vysoké náklady na půjčky pomáhají brzdit inflaci, obvykle však mají rovněž negativní vliv na hospodářskou aktivitu.
Míra inflace v eurozóně v srpnu podle rychlého odhadu Eurostatu zpomalila na 2,2 procenta z červencových 2,6 procenta. Zůstává tak nad dvouprocentním cílem ECB.
Zatímco ECB už s uvolňováním měnové politiky začala, americká centrální banka (Fed) zatím se snižováním úroků stále vyčkává. Míra inflace ve Spojených státech v srpnu zpomalila na 2,5 procenta z 2,9 procenta v předchozím měsíci a byla nejníže za tři a půl roku. Analytici odhadují, že Fed příští týden sníží sazbu také o čtvrt procentního bodu.
(ČTK)
