Od roku 2003 se ECB snaží zajistit, aby se meziroční růst cen v eurozóně pohyboval těsně pod dvěma procenty. Tehdy banka reagovala na obavy z příliš rychlého zdražování. Už několik let se jí ale tomuto cíli nedaří přiblížit, a to navzdory agresivním pobídkám, jako je snížení základní úrokové sazby pod nulu a nákupům aktiv celkem za více než tři biliony eur (81,6 bilionu Kč).
„V současném prostředí nižší inflace jsou obavy, kterým čelíme, jiné (než v roce 2003), což je potřeba promítnout do našeho inflačního cíle,“ uvedla dnes Lagardeová.
ECB zahájila revizi současné strategie letos v lednu, v březnu ji ale přerušil koronavirus. Práce na nové strategii centrální banka obnovila teprve před nedávnem a podle listu Financial Times se nečeká, že bude hotová dříve než v září příštího roku.
Podobnou změnu strategie ohlásil minulý měsíc šéf americké centrální banky, která má stejný inflační cíl. Šéf banky Jerome Powell oznámil, že Fed bude nějaký čas tolerovat inflaci i nad dvěma procenty, aby podpořil trh práce.
ECB nyní odhaduje, že růst spotřebitelských cen letos v eurozóně dosáhne 0,3 procenta. Rychlý odhad za srpen ale ukázal pokles cen o 0,2 procenta, tedy začínající deflaci.
V letech 1999 až 2008 byla průměrná míra inflace v zemích platících eurem 2,3 procenta. Od roku 2008, kdy udeřila finanční krize, do roku 2019 činila pouze 1,2 procenta.
(ČTK)
