ECB se prostřednictvím uvolněné měnové politiky snažila podporovat zotavování ekonomiky eurozóny z útlumu způsobeného pandemií covidu-19. V poslední době však čelila tlaku na zpřísňování politiky v důsledku sílícího růstu spotřebitelských cen.
Meziroční míra inflace v eurozóně v listopadu vystoupila na 4,9 procenta, a dostala se tak na nejvyšší hodnotu od zavedení společné evropské měny euro před dvaceti lety. Nacházela se také vysoko nad dvouprocentním cílem ECB.
Centrální banka také uvedla, že nákupy aktiv v rámci jejího staršího programu APP se počínaje druhým čtvrtletím zvýší na 40 miliard eur měsíčně. Ve třetím kvartálu pak budou činit 30 miliard eur za měsíc a od října zůstanou na 20 miliardách eur – a to tak dlouho, jak to bude nutné.
Nákupy dluhopisů pomáhají státům i firmám. Za situace, kdy je centrální banka velkým kupcem na trhu, nemusejí za své cenné papíry nabízet tak vysoké úrokové sazby. ECB nakoupila v rámci programu PEPP hlavně státní dluhopisy, na což vynaložila zhruba 1,6 bilionu eur.
ECB také sdělila, že uvolní pravidla pro reinvestice pro svůj krizový nástroj, který lze použít v případě budoucích otřesů na trhu. V březnu do něj sice přestane dávat další peníze, až do roku 2024 ale bude pokračovat v reinvestování výnosů. Tento postup ale může změnit podle dalšího vývoje.
„Čisté nákupy v rámci programu PEPP bychom v případě potřeby mohli obnovit, abychom čelili negativním šokům souvisejícím s pandemií,“ uvedla centrální banka.
Základní úrokovou sazbu dnes ECB ponechala na rekordním minimu nula procent. Okrajová zápůjční sazba zůstala na 0,25 procenta a depozitní sazba na -0,50 procenta. U těchto sazeb se změna nečeká ještě dlouho.
(ČTK)
