Západ omezuje svou energetickou závislost na Rusku, a tím pádem i dovoz energií. Vedle ropy Čína zvyšuje i dovoz ruského termálního uhlí, který se v květnu meziměsíčně zvýšil o 51 procent. Čína je největším světovým dovozcem ropy i termálního uhlí, které se využívá v elektrárnách. Obdobně slev při nákupu zmíněných surovin z Ruska využívá Indie.
Čína podle tamní celní správy z Ruska minulý měsíc dovezla 8,42 milionu tun ropy, což odpovídá objemu zhruba 1,98 milionu barelů denně. V dubnu Peking z Ruska importoval 1,59 milionu barelů ropy denně. Čínské firmy, včetně státního rafinerského gigantu Sinopec a státní společnosti ZhenHua Oil, zvýšily nákupy ruské ropy s vysokými slevami.
Druhým největším dodavatelem ropy do Ruska byla v květnu Saúdská Arábie. Objem jejího dovozu vzrostl meziročně o devět procent na 7,82 milionu tun, tedy na 1,84 milionu barelů denně. To bylo méně než dubnových 2,17 milionu barelů ropy denně. Rusko se po 19měsíční pauze vrátilo na první místo.
Co se týče termálního uhlí, Čína čeká silnou letní poptávkou a surovinu také z Ruska nakupuje s výhodnou cenou. Minulý měsíc odtud dovezla 3,3 milionu tun této suroviny. Podle obchodníků se cena ruského uhlí nyní pohybuje kolem 170 dolarů za tunu, což je jen o něco méně než 175 až 185 dolarů za uhlí původem z Austrálie.
V meziročním srovnání však Čína dovezla termálního uhlí méně. Loni v květnu jej nakoupila čtyři tuny. Poptávka byla letos slabší vlivem vlastní vyšší produkce a nižší ekonomické aktivity kvůli protipandemickým uzávěrám.
Hlavním dodavatelem termálního uhlí do Číny je Indonésie. Její dodávky v květnu meziročně stouply téměř o devět procent na 12,2 milionu tun. Z Austrálie Čína v květnu nedovezla žádné uhlí.
(ČTK)
