Zlato (oz) / USD
1 976,43
0,15 %
Jistota ve vlastních rukou
0

Do EU dál proudí kovy z Ruska za miliardy eur, upozornil investigativní projekt

Evropské firmy dovážejí z Ruska i přes ruskou válku na Ukrajině nerostné suroviny jako nikl, hliník, měď nebo titan za miliardy eur, upozornil novinářský tým Investigate Europe. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru loňského roku se Evropská unie pokusila ochromit ruskou ekonomiku 11 balíčky protiruských sankcí, v nichž se zaměřila na suroviny jako ropa nebo uhlí. Zdroje, které EU považuje za kritické, ale mohou z Ruska do členských zemí dál proudit.

měď
Evropské firmy dovážejí z Ruska i přes ruskou válku na Ukrajině nerostné suroviny jako nikl, hliník, měď nebo titan za miliardy eur. Foto: iStock

„Proč nejsou kritické suroviny zakázány? Protože jsou kritické. Buďme upřímní,“ prohlásil podle Investigate Europe minulý měsíc unijní diplomat David O’Sullivan, který má na starosti oblast sankcí. Za kritické zdroje považuje EU i takové, které jí pomáhají k dosažení cíle uhlíkové neutrality v roce 2050. Patří mezi ně suroviny pro výrobu elektroniky, solárních panelů či elektromobilů. Další kritické materiály jsou zapotřebí pro letectví či obranu. Kritické suroviny přitom spojuje to, že jsou často nedostatkové, přestože poptávka po nich je celosvětově vysoká.

Mezi březnem 2022 a červencem tohoto roku EU dovezla z Ruska kritické suroviny za 13,7 miliard eur (337 miliard korun), vyplývá podle Investigate Europe z údajů Eurostatu a unijního Společného výzkumného střediska (JRC). Z Ruska pochází až 90 procent určitého typu niklu dováženého do Evropy, upozorňuje také například bruselská organizace European Policy. Ruský těžařský gigant Nornickel exportoval od začátku války do července letošního roku do EU nikl a měď za 7,6 miliard dolarů (176,5 miliard korun).

Ruská společnost Rusal pak za prvních 16 měsíců války vyvezla do unijního bloku hliník za 2,6 miliard dolarů (60,4 miliardy korun). Hlavní akcionář společnosti, Oleg Děripaska, je přitom na unijním sankčním seznamu.

Další ruská společnost, VSMPO-Avisma, kterou částečně vlastní ruský státní zbrojařský koncern Rostěch, prodala ve stejném období do EU titan za nejméně 308 milionů dolarů (7,2 miliardy korun). Šéfem VSMPO-Avismy i Rostěchu je Sergej Čemezov, která má od dob svého působení v KGB v tehdejším východním Německu blízko k ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi. Jak Čemezov, tak Rostěch jsou na unijním sankčním seznamu, společnost VSMPO-Avisma ale nikoliv.

Mezi evropskými společnostmi, které nakupovaly od VSMPO-Avisma titan, byl minimálně na začátku války na Ukrajině francouzský Airbus. V polovině března 2023 VSMPO-Avisma přestala uvádět zákazníky v celních prohlášeních, nic ale nenasvědčuje tomu, že by s ní francouzský výrobce letadel přestal obchodovat. Airbus se k zjištění Investigate Europe vyjádřit nechtěl. Mezi další evropské kupce ruských surovin patří společnosti jako německá Metal Powder, francouzská Safran nebo řecká Elval Halcor, vyjmenoval investigativní projekt.

Řada těžařských společností, kterých si zatím EU při tvoření sankcí nevšímá, figuruje na britských a amerických sankčních seznamech, podotkl novinářský tým z Investigate Europe. O to více je podle něj unijní mezera v sankcích do očí bijící.

(ČTK)

Další z kategorie Světová ekonomika