„Myslím, že (medvědí trh) pravděpodobně přijde, ale zřejmě až v roce 2025. Už ale víme, co jej způsobí,“ řekl Roche. Očekává přitom, že americká centrální banka (Fed) se bude bránit snížení sazeb až na 3,50 procenta, kde by chtěl základní sazbu vidět trh. V současné době má Fed svou sazbu na federální fondy, což je jeho hlavní úrok, v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. To je maximum od roku 2001.
Střední hodnota předpovědí vývoje sazeb Fedu na příští rok je nyní 4,1 procenta. Téměř všichni dotazovaní účastníci trhu ale nyní předpokládají, že do září příštího roku bude základní sazba v USA pod 4,1 procenta, ukazuje indikátor FedWatch Tool obchodní burzy CME v Chicagu.
„Druhá věc je, že zisky nenaplní očekávání, protože ekonomika bude zpomalovat,“ varoval Roche. Třetím faktorem, který podle investora povede k medvědímu trhu, je sektor umělé inteligence. „Ten už rozhodně vstoupil do pásma bubliny,“ domnívá se Roche. Z tohoto pásma se podle něj v následujících zhruba šesti měsících dostane, což bude i důvod, který přispěje k pomalejšímu růstu ekonomiky.
„Domnívám se, že v těchto třech faktorech je toho dost na to, aby v roce 2025 začal medvědí trh s poklesem cen o 20 procent, možná to začne už na konci letošního roku,“ řekl. Tato předpověď podle něj nezohledňuje, kdo v listopadu v USA vyhraje prezidentské volby.
Takzvaný medvědí trh nemá jasnou definici, obecně se za něj ale považuje situace, kdy ceny akcií či akciových indexů sestoupí ze svého maxima o 20 procent. Některé definice jako podmínku, kdy lze hovořit o medvědím trhu, rovněž uvádějí, že pokles o 20 procent musí být dlouhodobější, alespoň dvouměsíční.
Roche se domnívá, že kdyby propad na burzách začal být dramatický, Fed by se snažil včas zasáhnout. Centrální banka na minulém zasedání na konci července ponechala základní úrok beze změn, naznačila nicméně, že se jej chystá snížit na příštím zasedání, plánovaném na září. Za své rozhodnutí nesnížit sazby už v červenci Fed čelil konfrontaci, statistika z minulého týdne totiž ukázala, že trh práce je v USA v horším stavu, než se čekalo. Část analytiků se proto domnívá, že americká ekonomika směřuje k recesi.
Před týdnem zasáhl akciové trhy výprodej, k němuž podle analytiků částečně přispěl fakt, že odeznívají obchody typu carry trades. Při nich si obchodníci vypůjčují měny v zemích s velmi nízkým úročením a pak je investují v zemích, kde jsou vyšší výnosy. Mnoho let k takovému financování využívali japonské jeny. Japonská centrální banka už ale začíná sazby zvyšovat a spolu s tím klesá atraktivita těchto carry trades. Trh se ale po propadu tentokrát rychle zotavil.
Roche nyní očekává, že Fed na příštím zasedání přikročí ke snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. To ale povede k nižším ziskovým maržím, což se odehraje postupně v průběhu příštího roku. „Pokud chcete, aby Fed snížil úrokové sazby, pak ekonomika musí zmírnit úroky, trh práce musí polevit a marže se dostanou pod tlak,“ řekl. Pokud tyto faktory odstartují medvědí trh, Fed bude mít prostor k tomu, aby situaci řešil, vzhledem k tomu, že představitelé Fedu, spotřebitelé i politici mají velmi nízký práh bolesti, upozorňuje Roche.
Zájem je naopak po letech o dluhopisy, kterými se investoři chtějí částečně zajistit proti klesajícím úrokům a proti hrozbě hospodářské recese. Výnos desetiletých dluhopisů americké vlády se tak minulý týden v jednu chvíli snížil na minimum od poloviny loňského roku. Výnosy se pohybují opačně k cenám – růst ceny tedy vede k poklesu výnosu.
„Konečně prosvitl důvod mít dluhopisy,“ řekl agentuře Bloomberg správce majetku Gregg Abella ze společnosti Investment Partners Asset Management. Ta má ve správě majetek zhruba za 250 milionů dolarů (5,8 miliardy Kč), o peníze se stará jak bohatým Američanům, tak neziskovým organizacím.
(ČTK)
