Teoreticky mohou USA zavést cla na zboží v hodnotě až 505 miliard USD, což byla loni celková dolarová hodnota ročního dovozu zboží z Číny do USA. Americký prezident Donald Trump již uvedl, že je ochoten zavést cla na veškeré zboží, pokud to bude potřeba. Hodnota dovozu amerického zboží do Číny však loni činila pouze 130 miliard USD, takže Peking nemůže na poslední hrozby odpovědět stejně.
To ovšem neznamená, že Čína nemůže podniknout odvetný úder. Ve skutečnosti, když dojde na necelní opatření, může ublížit Americe mnohem více, než Amerika Číně, upozorňuje analytička firmy Invesco Kristina Hooperová. „Čína má mnohem větší arzenál zbraní než USA. Cla jsou jen špičkou ledovce pokud jde o to, co Čína má,“ uvádí. Jak tedy může Čína odpovědět, až nebude moci dále zavádět cla způsobem oko za oko?
Čína je jedním z největším držitelů amerických státních dluhopisů
Prvním je, že přestane nakupovat americké státní dluhopisy. Čína je jedním z největším držitelů amerických státních dluhopisů. Loni podle údajů centrální banky USA vlastnila dluhopisy za jeden bilion USD. Stejně jako většina investorů chce mít uložené peníze v něčem bezpečném a americké dluhopisy jsou stále solidní investicí. Pokud se však čínská vláda rozhněvá, může začít prodávat dluhopisy, které má v držení, nebo přestat nakupovat nové dluhopisy. A to by mělo výrazný dopad na americkou ekonomiku.
Pokud Čína zaplaví trh americkými dluhopisy, mohly by stoupnout jejich výnosy. To je problematické, protože by to znamenalo, že majitelé dluhopisů po celém světě, včetně americké vlády a průměrného občana, uvidí pokles ceny svých dluhopisů. Vyšší výnos také znamená, že bude pro americkou vládu dražší půjčovat si prostřednictvím nového dluhu a zvýší se zřejmě i náklady na půjčky firmám.
Existuje však mnoho důvodů, proč by to Čína neměla dělat. Hodnota cenných papírů v jejím držení by klesla a není zde dobrá, bezpečná alternativa pro její dolary. Pokud by ale skutečně chtěla ublížit Americe, tímto by se jí to podařilo, protože by to snížilo americké vládě příjmy v době, kdy se potýká s obrovským rozpočtovým deficitem.
Měna je nejúčinnější pákou k vyrovnání dopadu cel
Pokud by Čína opravdu chtěla Trumpa zasáhnout a prakticky znehodnotit zavedená cla, mohla by udělat druhou věc, a to znehodnotit jüan. To by prakticky mohl být nejlepší nástroj, který má v boji s USA. „Měna je nejúčinnější pákou k vyrovnání dopadu cel,“ uvádí investiční manažer firmy Unigestion Salman Baig. Pokud by jüan klesl o zhruba osm procent, což učinil od poloviny března, americkým dovozcům by stouply náklady na čínské zboží jen o dvě procenta. Proč? Protože pokud klesnou náklady na nákup čínského zboží, pak cla přidaná k ceně způsobí, že cena této položky bude na stejné úrovni jako nyní. Firmy tak nepocítí velký rozdíl, dodal Baig.
Čínská vláda může zakázat nákup amerického zboží
Třetí možností je, že by Čína mohla ztížit život americkým společnostem. Čínská vláda má na své občany velký vliv. Pokud by chtěla, aby její občané přestali cestovat do USA nebo kupovat americké zboží, může to udělat, upozornil ředitel investiční skupiny Brandes Investment Partners Gerardo Zamorano. Není to tak dlouho, kdy to zažily Jižní Korea či Hongkong. Poté, co se dostaly do sporu s čínskou vládou, přestali Číňané kupovat jihokorejská auta a cestovat do Hongkongu, aniž by jim to někdo zakázal. To by se mohlo stát „symbolům USA“, jako jsou McDonald’s nebo Burger King, upozornil Zamorano.
Vláda by také mohla firmám ztížit převod peněz z Číny, protože transakce musí být schválené. Pro Američany by také mohlo být obtížnější získat víza nebo by se mohly zvýšit nároky regulátorů na americké firmy. Vláda může zdanit určité podnikání, zahájit antimonopolní vyšetřování nebo zavést předpisy na ochranu životního prostředí.
Obchodní izolace USA
Poslední možností je izolace USA, i když to bude chtít delší dobu. Čína by mohla upevnit obchodní partnerství s dalšími zeměmi po celém světě a izolovat USA. V současnosti si již Čína namlouvá Evropu a obchodní jednání už měla s Čínou také Kanada.
Pokud by se Čína chtěla opravdu zviditelnit, mohla by se připojit k dohodě o volném obchodu s dalšími 11 zeměmi s názvem Transpacifické partnerství (TPP), od které USA odstoupily poté, co se Trump ujal funkce. „Představte si, že by se Čína rozhodla vstoupit. To by byla velká globální dohoda,“ prohlásil Baig.
Byla by to sice dlouhodobá hra, protože obchodní dohody se nestávají přes noc, Baig se ale domnívá, že by to z hlediska Číny mohlo být nejefektivnější. Protože USA vedou obchodní válku také s Kanadou, Evropou a dalšími, země po celém světě by mohly být více nakloněné vytvoření nové obchodní aliance a mohly by mít větší chuť odvrátit se od Spojených států.
(ČTK)
