Čína loni dovezla 41.400 tun vzácných kovů, což bylo o 167 procent více než v předchozím roce. K vysokému růstu přispěl zásah proti nelegální produkci, který snížil domácí těžbu.
Vývoz ze země se pak zvýšil o čtyři procenta na více než 53.000 tun. Adamas vychází ve své analýze z vlastních výzkumů a z údajů celního úřadu.
Dovoz se uskutečnil primárně ve formě minerálních a chemických koncentrátů z Barmy a z USA, uvedl výkonný ředitel Adamas Ryan Castilloux.
V případě nejméně sedmi důležitých kovů – včetně praseodymu, používaného v magnetech, a yttria, používaného v keramice – byla Čína poprvé po více než 30 letech čistých dovozcem, řekl Castilloux agentuře Reuters.
Objem dovozu desetkrát vyšší než před rokem 2015
Spojené státy, které jsou hlavním trhem pro vzácné kovy z Číny, loni poslaly do Číny rudy bohaté na lanthan, používaný při zpracování ropy, a poté kupovaly z Číny zpět oxidy a chemikálie, upozornil Castilloux. Washington loni v rámci obchodního sporu mezi oběma zeměmi navrhl zavést cla na dovoz kovů vzácných zemin z Číny, pak ale své rozhodnutí změnil.
Barma se loni stala nezbytným zdrojem dysprosia, terbia a gadolinia pro čínské výrobce magnetů a slitin. Pokud Peking v letošním roce zakáže dovoz vzácných kovů z Barmy kvůli obavám, že země je využívána k praní nelegálně vytěžených surovin z Číny, mohl by se současný stav dočasně obrátit a Čína by se letos opět stala čistým vývozcem sedmi vzácných kovů, dodal Castilloux. Nicméně rostoucí dovoz z Číny bude podle něj zřejmě dlouhodobým trendem.
Vzácné kovy jsou převážně prvky ve spodní části Mendělejevovy tabulky, mezi které patří třeba neodym, praseodym, europium či terbium. Některé z nich se používají například při výrobě obrazovek, kde fungují jako luminofory. Jiné zase hrají nezastupitelnou roli při výrobě laserů, bateriových článků pro hybridní a elektrické vozy nebo při výrobě systémů na výrobu energií z obnovitelných zdrojů.
(ČTK)
