Hrubý domácí produkt (HDP) Ruska se loni kvůli pandemii snížil o 3,1 procenta, a zaznamenal tak nejprudší pokles za více než deset let.
Dříve očekávala centrální banka pozdější návrat k době před krizí. Až se ekonomika vrátí na svůj potenciál, přejde banka podle Zabotkina k neutrální měnové politice. Ta je nyní ještě uvolněná. Základní úroková sazba se nachází na historickém minimu 4,25 procenta.
Zabotkin dodal, že inflace bude podle centrální banky vrcholit v únoru a březnu, kdy se bude pohybovat kolem 5,5 procenta. Dlouhodobý inflační cíl ruské centrální banky jsou přitom čtyři procenta.
Ruský statistický úřad Rosstat uvedl, že se míra nezaměstnanosti v Rusku minulý měsíc snížila na 5,8 procenta z prosincových 5,9 procenta. Analytici oslovení agenturou Reuters naopak čekali, že stoupne na šest procent.
Měřítko spotřebitelské poptávky – maloobchodní tržby – se pak sice v lednu meziročně o 0,1 procenta snížily, analytici ale odhadovali propad až o tři procenta. Spotřeba je hlavní pohon hospodářského růstu v Rusku.
Reálné mzdy po očištění od inflace se v prosinci meziročně zvýšily o 4,6 procenta a ve srovnání s předchozím měsícem stouply dokonce o 39,5 procenta, uvádí Reuters. Analytici ale v průměru očekávali, že se mzdy v posledním měsíci roku meziročně sníží o 1,5 procenta.
Překvapivě optimistická čísla ruského statistického úřadu v minulosti znepokojovala některé odborníky a investory a vyvolávala pochybnosti o jejich přesnosti, připomněla agentura Reuters. Rosstat ale taková obvinění vždy odmítal.
Výraznější pokles než loni zažila ruská ekonomika naposledy v roce 2009, kdy se HDP v důsledku globální finanční krize propadl o 7,8 procenta. Propad byl však mírnější, než se předpokládalo. Analytici v anketě agentury Reuters koncem loňského roku předpovídali propad o 3,7 procenta.
Ruské ekonomice pomáhá mimo jiné růst cen ropy, která je hlavní vývozní surovinou země. Severomořská ropa Brent se prodává za cenu přes 65 dolarů za barel, tak drahá je poprvé po déle než roce.
(ČTK)
