Dříve banka odhadovala, že druhá největší ekonomika eurozóny vzroste v roce 2023 o 0,5 procenta. Vzhledem k tomu, že výhled je vysoce závislý na dodávkách plynu, nelze vyloučit recesi, uvedla banka s tím, že růst v příštím roce by se mohl pohybovat někde mezi minus 0,3 a 0,8 procenta.
To je méně než prognóza, kterou vláda začlenila do svého rozpočtu na rok 2023 a která počítá s jednoprocentním růstem. Úředník ministerstva financí podle agentury Reuters ve čtvrtek řekl, že je přesvědčen, že tento cíl je na dosah.
Centrální banka také uvedla, že jakmile se krize cen energií zmírní, očekává, že hospodářský růst zrychlí a dosáhne 1,2 procenta v roce 2024 a 1,8 procenta v roce 2025. Dříve předpovídala růst v roce 2024 o 1,8 procenta.
Pokud jde o inflaci, centrální banka odhadla, že vystoupá na vrchol na začátku roku 2023. Průměrnou sazbu harmonizovanou s metodikou výpočtu Evropské unie vidí v příštím roce na šesti procentech, následně na 2,5 procenta v roce 2024 a 2,2 procenta v roce 2025.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila kvůli vysoké inflaci v eurozóně svou základní úrokovou sazbu už čtyřikrát, naposledy ve čtvrtek o půl procentního bodu. Francouzská centrální banka předpovídá, že rozpočtový deficit se prohloubí z letošních pěti procent HDP na 5,4 procenta v příštím roce.
(ČTK)
