Banka tento krok učinila ve snaze o omezení inflace, a to navzdory rostoucím obavám z negativních hospodářských dopadů plánovaného odchodu Británie z Evropské unie. Naznačila však, že s dalším zvyšováním úroků nehodlá spěchat. Upozornila, že britská ekonomika „by mohla být výrazně ovlivněna reakcí domácností, podniků a finančních trhů“ na zprávy ohledně brexitu.
Základní sazba se nyní nachází na nejvyšší úrovni od března 2009. Zvyšování úroků pomáhá držet pod kontrolou inflaci, obvykle však má negativní vliv na hospodářskou aktivitu.
„Mírné zpřísnění měnové politiky je nyní vhodné k zajištění návratu inflace ke dvouprocentnímu cíli,“ uvedl guvernér centrální banky Mark Carney. Dodal, že růst britské ekonomiky ve druhém čtvrtletí podle odhadů zesílil, což je v souladu s názorem centrální banky, že zpomalení růstu v prvním čtvrtletí odráželo zejména vývoj počasí, a nikoliv ekonomických podmínek.
„Vzhledem k rizikům na obzoru je téměř nemyslitelné, že by britská centrální banka přistoupila k dalšímu zvyšování úroků v příštích měsících,“ uvedl analytik Luke Bartholomew ze společnosti Aberdeen Standard Investments.
Smíšené signály
Britská ekonomika nyní vysílá smíšené signály. Nezaměstnanost se pohybuje na nejnižší úrovni od 70. let minulého století a inflace dosahuje 2,4 procenta, takže se nachází nad dvouprocentním cílem centrální banky. Tempo růstu hrubého domácího produktu (HDP) je ale v letošním roce zatím slabé, protože spotřebitelé příliš neutrácejí a podniky znepokojuje pomalý postup rozhovorů o podmínkách brexitu, píše AP.
Britský HDP se v prvním čtvrtletí zvýšil oproti předchozím třem měsícům pouze o 0,2 procenta. Údaje o vývoji HDP ve druhém kvartálu zveřejní britský statistický úřad příští týden. Centrální banka nadále předpokládá, že za celý letošní rok ekonomika vzroste o 1,4 procenta. Odhad růstu v příštím roce zlepšila na 1,8 procenta z dříve předpokládaných 1,7 procenta.
(ČTK)
