„Měnový výbor nadále zastává názor, že ve střednědobém inflačním výhledu existují oboustranná rizika, ale je nutné, aby bylo udržitelné dosáhnout dvouprocentního inflačního cíle bude v období pravděpodobně určité mírné zpřísnění centrální měnové politiky,“ uvedla banka ve svém sdělení.
Pro zvýšení základní sazby z minima 0,1 procenta o 0,15 procentního bodu hlasovalo osm z devíti členů měnového výboru centrální banky. Všech devět členů odsouhlasilo zachování programu nákupů vládních dluhopisů v objemu 875 miliard liber (26,1 bilionu Kč). Britská centrální banka rovněž nakoupila podnikové dluhopisy v hodnotě 20 miliard liber.
„Trh práce je napjatý a situace na něm se zhoršuje. Existují určité známky většího přetrvávání tlaků v oblasti nákladů a cen na domácím trhu,“ uvedla centrální banka, která se obává, že se inflace nezměnila v dlouhodobý problém. „Ačkoli varianta omikron pravděpodobně zatíží krátkodobou aktivitu, její dopad na střednědobé inflační tlaky je v této fázi nejasný,“ konstatovala banka. Díky šíření varianty omikronu zároveň ještě výhled růstu na prosinec a první čtvrtletí příštího roku.
„Rozhodnutí měnového výboru zvýšit úrokovou míru ještě předtím, než bude znát plný rozsah ekonomických škod způsobených prudkým šířením varianty omikron trhuje, jak je velmi znepokojeno, že může inflace,“ uvedl analytik Samuel Tombs ze společnosti Pantheon Macroeconomics.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Británii v listopadu zrychlil na 5,1 procenta z říjnové hodnoty 4,2 procenta. Inflace se tak vyšplhala na nejvyšší úroveň od září 2011.
Britská libra si kolem 13:20 SEČ vůči americkému dolaru připsala tři čtvrtě procenta na 1,3360 USD, což je nejvyšší hodnota od konce listopadu.
Ke zvýšení úrokových sazeb se chystá rovněž americká centrální banka (Fed). Ta ve středu oznámila, že zrychlí zpřísňování měnové politiky, takže do března by mohla ukončit nákupy dluhopisů. Pak přistoupí ke zvýšení základních úroků. Evropská centrální banka (ECB) naopak předpokládá, že hlavní úrok ponechá ještě dlouho na nulu.
(ČTK)
