Centrální banka se pomocí zpřísňování měnové politiky snaží dostat pod kontrolu inflaci. V listopadu zvýšila základní úrokovou sazbu o 0,75 procentního bodu na tři procenta, přikročila tím k nejvýraznějšímu zvýšení úroků za 33 let.
Pro zvýšení o půl procentního bodu hlasovalo šest z devíti členů měnového výboru centrální banky. Dvě členky výboru chtěly úroky nechat beze změny, zatímco jedna členka prosazovala zvýšení o 0,75 procentního bodu.
Centrální banka minulý měsíc předpověděla, že britská ekonomika už vstoupila do recese, a odhadla, že hrubý domácí produkt (HDP) se v letošním čtvrtém čtvrtletí sníží o 0,3 procenta. Ve zprávě nicméně uvedla, že pokles ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí může činit pouze 0,1 procenta.
Britský statistický úřad ve středu oznámil, že meziroční míra inflace v Británii v listopadu klesla na 10,7 procenta. Říjnová hodnota 11,1 procenta byla nejvyšší za více než 40 let.
Americká centrální banka (Fed) ve středu zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Na předchozích čtyřech zasedáních přitom Fed úroky zvýšil vždy o 0,75 procentního bodu.
(ČTK)
