„Není udržitelné ani poctivé, že digitální platformy mohou v Británii vytvářet značné hodnoty, aniž by tady platily daně,“ uvedl Hammond. Nová daň bude činit dvě procenta z tržeb, které internetové podniky vytvoří v Británii. Bude se týkat pouze ziskových firem s globálními tržbami ve výši nejméně 500 milionů liber ročně.
Toto omezení má zajistit, že daň dolehne spíše na „zavedené technologické giganty“ než na začínající podniky. Podle Hammonda se předpokládá, že nová daň vynese ročně přes 400 milionů liber (11,6 miliardy Kč).
O zavedení podobné daně nyní jedná také Evropská unie, kterou Británie v březnu příštího roku hodlá opustit. Evropská komise (EK) v březnu představila návrh na zavedení tříprocentní daně z tržeb velkých digitálních podniků jako je Google či Facebook, které čelí obvinění, že v rámci EU přesměrovávají své zisky do zemí s nižší daňovou zátěží.
Ministři financí EU se shodli, že pravila je zapotřebí změnit
Mělo by se tak zvýšit zdanění digitálních služeb. Nejsou ale jednotni v názoru na to, jakým způsobem by se mělo postupovat. Některé menší země s nižšími daňovými sazbami, například Irsko, chtějí, aby změny v rámci EU postupovaly v souladu s globální reformou zdanění digitálních aktivit, o které se již řadu let diskutuje.
Irsko, Finsko, Švédsko a Česká republika nedávno varovaly, že by postup navrhovaný Evropskou komisí mohl porušovat mezinárodní smluvní závazky. „Vzhledem k možným dalekosáhlým politickým, ekonomickým a právním důsledkům zavedení daně na úrovni EU, která není v souladu s daňovými smlouvami, se domníváme, že je zapotřebí diskuse o slučitelnosti daně z digitálních služeb s mezinárodními závazky,“ citovala tento měsíc agentura Reuters z jejich společného dokumentu.
Hammond včera prohlásil, že Británie nemůže donekonečna jednat s ostatními zeměmi o globálním řešení této problematiky. Russ Shaw z nevládní organizace Tech London Advocates nicméně varoval, že zavedení daně bez koordinace se Spojenými státy a Evropskou unií pouze prohloubí izolaci Británie.
(ČTK)