Zlato (oz) / USD
---
--- %
Zlato (oz) / CZK
---
--- %
EUR / USD
---
--- %
USD / CZK
---
--- %
Světová ekonomika
Analýza: Zářijová inflace v ČR nadále patřila mezi nejvyšší v EU

Rychlejší růst cen než ČR zaznamenaly pouze pobaltské země s mírou inflace mezi 22,2 a 24,1 procenta a Maďarsko, kde v září zdražování zrychlilo na 20,1 procenta. V ostatních zemích visegradské čtyřky, tedy v Polsku a na Slovensku, zůstává inflace pod českými hodnotami, stejně jako v eurozóně. Vyplývá to z analýzy, kterou ČTK poskytla investiční společnost Portu. Česká meziroční inflace v září vzrostla na 18 procent ze srpnových 17,2 procenta, uvedl tento týden Český statistický úřad.

inflace

Zářijová meziroční inflace v Česku nadále patřila mezi nejvyšší v Evropské unii. Foto: iStock

V eurozóně meziroční inflace v září vzrostla na deset procent ze srpnových 9,1 procenta. „Velmi nebezpečně se inflace zvyšuje hlavně v Nizozemsku, ve kterém vzrostla z 12 procent na 14,5 procenta,“ uvedl analytik Portu Filip Louženský. V Německu byla v září meziroční inflace deset procent, ve Francii 5,6 procenta.

Ze zemí visegradské skupiny má nejnižší míru inflace Slovensko, které jako jediné je i členem eurozóny. V září vykázalo meziroční růst cen 14,2 procenta. V Polsku ceny meziročně rostly o 17,2 procenta a nejvyšší inflace je v Maďarsku, kde skokově narostla na 20,1 procenta ze srpnových 15,6 procenta.

Ze zemí G20 má nejvyšší inflaci stále Turecko, kde ceny meziročně rostou tempem 83,5 procenta. Vysoká je inflace také na Ukrajině, která čelí ruské vojenské agresi a ceny tam rostou meziročním tempem 24,6 procenta.

„Ve světovém srovnání jsme na tom velmi špatně, vyšší inflaci, než my mají, kromě zmíněných zemí Evropy, už jen v rozvojových zemích v Africe, Asii a na středním východě,“ uvedl Louženský. Mezi země s nejnižší inflací patří Čína s mírou zdražování 2,8 procenta, Japonsko se třemi procenty nebo Švýcarsko s inflací 3,3 procenta.

Analýza konstatuje, že Evropská centrální banka (ECB) kvůli inflaci zřejmě na měnovém zasedání za dva týdny zvýší základní úrokovou sazbu v eurozóně, která nyní činí 1,25 procenta. „Panují obavy, aby ECB nezvedla sazby až moc rychle a vysoko, čímž by mohla poškodit křehkou ekonomiku Evropské unie. Ekonomové se ale shodují, že k poškození ekonomiky by vedly sazby na úrovni dvou procent,“ uvedl Louženský. V Česku je nyní základní úroková sazba sedm procent, analytici nepředpokládají, že by ji Česká národní banka na listopadovém zasedání zvyšovala.

(ČTK)