V Evropě se zatím podle analýzy inflace spíše zvyšuje. V eurozóně stoupla téměř o procentní bod na 10,7 procenta, a i když data pro EU ještě dostupná nejsou, očekává se velmi podobné zvýšení na 11,7 procenta. „Turecká inflace je důsledkem neochoty tamního prezidenta akceptovat základní ekonomickou teorii i praxi. Místo aby Turci zvyšovali úrokové sazby, tak je snižují, a za rok se tak dostala inflace z dvaceti procent na 85,5 procenta,“ řekl analytik Portu Filip Louženský.
Na druhém místě je Moldavsko s 34procentní inflací, pak Ukrajina s 24,6 procenta, následovaná pobaltskými státy Litvou (23,6 procenta), Estonskem (22,5 procenta) a Lotyšskem (21,8 procenta). Podobně si vede také Maďarsko, které má inflaci 21 procent. „Země začíná mít problémy s drahým importem ruských energetických komodit, které měly být díky dobrým vztahům s ruským prezidentem Vladimírem Putinem dlouhodobě levné,“ uvedl Louženský.
Data ze Spojených států budou dostupná až během dnešního dne, vše ale podle něj naznačuje, že i v říjnu inflace zpomalila, čtvrtý měsíc v řadě. Meziroční inflace v USA dosáhla svého vrcholu už v červnu, kdy kulminovala na 9,1 procenta.
„Některé asijské státy inflací zasaženy vůbec nejsou. Čína ohlásila říjnovou inflaci 2,1 procenta, což je snížení ze zářijových 2,8 procenta. Tchaj-wan také reportoval nižší inflaci než v září, klesla tam ze 2,75 na 2,72 procenta. Jiné asijské ekonomiky na tom nejsou tak dobře, dalo by se říct, že čím blíž ukrajinsko-ruské hranici, tím vyšší inflace je,“ dodal Louženský.
(ČTK)
