
Nejvyšší inflaci v Evropě měla Ukrajina se 14,3 procenta a Rusko s 9,9 procenta. Vysokou inflaci mělo také Moldavsko se 7,9 procenta, Bělorusko se 7,1 procenta nebo Rumunsko s 5,5 procenta. Nejnižší ji měly naopak Kypr s minus 0,4 procenta, Lichtenštejnsko a Švýcarsko s 0,1 procenta. Ze sousedních států byla inflace proti Česku vyšší v Polsku a na Slovensku, kde činila shodně 4,1 procenta, a v Rakousku se 3,3 procenta. V Německu byla v červnu dvě procenta.
Meziroční míra inflace v eurozóně se v červnu podle rychlého odhadu Eurostatu vrátila z květnových 1,9 procenta na dvě procenta, což je v souladu s tržními očekáváními. To podporuje další vyhlídky na snižování úrokových sazeb v eurozóně. Mezi hlavními ekonomikami inflace klesla v Německu, zatímco ve Francii a Španělsku mírně vzrostla a v Itálii zůstala beze změny. Meziroční míra inflace v USA v květnu zrychlila o 0,1 bodu na 2,4 procenta, což je o desetinu méně, než se čekalo.
Spotřebitelské ceny v Číně v červnu 2025 meziročně vzrostly o 0,1 procenta, čímž se obrátil trend poklesu o 0,1 procenta z předchozích tří měsíců a zároveň překonaly tržní očekávání, která počítala se stagnací. Šlo o první meziroční nárůst spotřebitelské inflace od ledna, a to díky nákupním akcím v oblasti e-commerce, vyšším dotacím na spotřební zboží ze strany Pekingu a zmírnění obchodního napětí s USA, upozornil analytik Portu Marek Pokorný.
(ČTK)