Čistá hodnota majetku vyjadřuje hodnotu aktiv domácnosti sníženou o závazky, například o hypotéky. Při vyjádření v eurech je u mediánové domácnosti v Česku srovnatelná se státy západní Evropy. „Pokud však majetek vyjádříme v násobcích průměrné hrubé roční mzdy dané země, vychází české domácnosti ještě mnohem lépe: střední česká domácnost vlastní majetek přesahující pětinásobek průměrné roční mzdy, zatímco v Německu a Finsku to je zhruba jen dvojnásobek. Rozdíl je dán kombinací relativně nízkých mezd a vysokých cen nemovitostí v Česku,“ uvádí analýza.
Materiál zároveň konstatuje, že nízkopříjmové domácnosti v Česku mají v průměru vyšší hodnotu majetku než nízkopříjmové domácnosti v západní Evropě. U bohatých domácností je tomu naopak, v Česku mají v průměru nižší hodnotu majetku než v západní Evropě.
Zásadní roli v majetku českých domácností hraje nemovitost určená k bydlení, u mediánové domácnosti tvoří 80 procent celkové výše majetku. Ve srovnání se západní Evropou drží Češi jen malý podíl svého majetku ve formě finančních aktiv, zejména co se týká peněz uložených v akciích a v podílových fondech.
„Nevýhodou nízkého podílu finančních aktiv a vysokého zastoupení primární nemovitosti v celkovém majetku domácností je nízká likvidita a omezená flexibilita při nakládání s majetkem. To snižuje schopnost domácností reagovat na negativní příjmové šoky,“ upozornil spoluautor analýzy Daniel Münich.
Materiál také konstatuje, že domácnosti starších lidí drží vyšší majetek. Typická domácnost s osobami ve věku 51 až 70 let vlastní majetek o hodnotě o 30 procent vyšší než domácnost lidí mezi 31 a 50 lety. Rozdíly jsou ale menší než v západních státech, kde starší domácnosti vlastní až 2,5krát hodnotnější majetek než mladší. Naopak v pobaltských státech vlastní starší i mladší domácnosti zhruba stejně hodnotný majetek.
(ČTK)
