„Kroky centrálních bank v podobě zvyšování úrokových sazeb vedly k poklesu akciových trhů,“ uvedl analytik Portu Marek Malina. Technologický index Nasdaq Composite ztratil letos 33,4 procenta, čínský index SSE Composite 14,8 procenta, panevropský Euro Stoxx 50 přišel o 11,1 procenta a japonský Nikkei 225 o 2,2 procenta.
Pokles akciových trhů způsobila podle Maliny kombinace různých faktorů. Ceny mnoha akcií byly výrazně nadhodnocené. Mezi nejdůležitější faktory patří válka na Ukrajině, problémy v dodavatelských řetězcích, špatná situace v Číně, vysoká inflace a zvyšování sazeb. Zejména restriktivní politika centrálních bank s cílem dostat růst cen pod kontrolu měla špatný vliv na akciové trhy. Důvodem jsou rostoucí úrokové sazby, které zpomalují ekonomiku a prodražují náklady na kapitál pro podniky, vysvětlil.
Ne všem akciím se ale dařilo špatně, upozornil Malina. Mnoho z investorů totiž pouze přesunulo kapitál do jiných, méně rizikových odvětví. Největší ztráty utrpěly akcie zaměřené na růst a technologie. Světoznámé technologické společnosti ztratily více než polovinu své hodnoty. Tesla klesla o 69,2 procenta, Meta o 65,1 procenta, PayPal o 64,6 procenta, Amazon o 50 procent a Netflix o 50,6 procenta.
Naproti tomu akcie společností ve spotřebitelském sektoru se ukázaly být vůči současné krizi imunní, protože byly schopny přenést vyšší náklady na zákazníky ve formě zvýšení cen. Akcie společností jako PepsiCo, Coca-Cola, Kraft-Heinz a dalších se nyní obchodují blízko svých historických maxim, uvedl Malina.
Ještě lépe se dařilo zbrojnímu a zejména energetickému sektoru. Energetický index S&P 500 vzrostl za rok o 58,1 procenta. Společnostem v tomto odvětví se daří díky vysokým cenám komodit, které jsou důsledkem války na Ukrajině. Ta také podnítila obrovské investice států do posílení jejich vlastní obrany, z čehož následně profitovaly zbrojní firmy. Dařilo se také Latinské Americe (2,2 procenta) a Indii (tři procenta).
(ČTK)
