„Obchodní provázanost Česka s Ruskem od krymské invaze mírně klesla z 3,1 na dvě procenta celkového českého exportu. U energií jsme ale zůstali bohužel stejně zranitelní,“ uvedla Horská. Vzhledem k tomu, že mnohé přísné sankce jsou již proti Rusku uplatňovány, ty nové podle ní jen rozšíří nynější spektrum sankcí a dál poškodí hlavně zahraniční obchod a mezinárodní vztahy Ruska. Životní úroveň obyvatel, přístup k novým technologiím bude dál omezen, dodala.
„Vzhledem k tomu, jak jsou země EU závislé na dovozu surovin z Ruska a s ohledem na ‚zelené úsilí‘ a už tak napjaté ceny energií, by sankce neměly směřovat do této oblasti,“ míní analytik ČSOB Petr Dufek. Asi nejefektivnějšími sankcemi by podle něj byla plošná opatření zaměřená na finanční sektor a pohyb osob.
„První vlna sankcí nemůže být příliš silná. Musí být stupňovatelná. Kdyby Západ vypálil nejtvrdší sankce hned, ruský prezident Vladimir Putin by už neměl motivaci upravit své jednání,“ uvedl analytik společnosti Natland Petr Bartoň. Nejsilnější karty mají podle něj v rukou USA. Jejich tradiční trumf zakázat jakékoliv financování čehokoli se zapojením jakéhokoli Američana je v moderním světě velice silnou zbraní, podotkl.
Schopnost Evropy důvěryhodně se uvázat k myšlence odmítnutí ruského plynu je omezená, uvedl Bartoň. „Znamenalo by to okamžité zvýšení ceny ještě nad úroveň loňského podzimu, a na nesrovnatelně déle, což by mnohé vlády nemusely politicky přežít,“ poznamenal.
EU navrhuje přijetí sankcí vůči ruským představitelům, kteří se podíleli na uznání nezávislosti separatistických regionů na východě Ukrajiny. Hodlá postihnout také ruské banky financující vojenské operace na těchto územích, stejně jako omezit přístup ruského režimu na finanční a kapitálové trhy EU. Ve společném prohlášení to uvedli předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéf Evropské rady Charles Michel, podle nichž dostanou návrh na stůl unijní ministři zahraničí.
(ČTK)
