Hlavní ekonom Cyrrusu Vít Hradil nepředpokládá, že by vládní krize a předčasné volby v Německu měly bezprostřední dopad na tuzemskou ekonomiku. Klíčové bude podle něj spíše to, jaká vláda z nadcházejících voleb vzejde. Ta současná v ekonomické oblasti sledovala několik protichůdných zájmů a ve výsledku tak německá hospodářská politika poněkud postrádala tah na branku, dodal.
„Chaos je asi to poslední, co Německo v současné situaci potřebuje,“ řekl ČTK analytik Deloitte David Marek. Největší evropská ekonomika se podle něj dostala do problémů na několika frontách, když automobilky přišly prakticky z roku na rok o čínský trh, hospodářský růst brzdí byrokracie, má stárnoucí infrastrukturu a vysoké náklady na práci a ve vzduchu visí cla na vývoz německého zboží do USA. „V takové situaci je potřeba mít silnou vládu schopnou dělat rázné, často nepopulární kroky. Vládní krize je přesným opakem,“ podotkl.
Čekat nějaký přímý dopad na českou ekonomiku z této vládní krize nelze, uvedl analytik skupiny DRFG Martin Slaný. „Nemyslím ani, že by jejím výsledkem, ať už předčasné volby dopadnou jakkoliv, byla zásadní změna paradigmatu, tedy sebevražedného chování vládní reprezentace vůči německému průmyslu a ekonomice. To by mohla způsobit jenom zásadní změna uvažování napříč tamními největšími stranami,“ řekl.
Vysoké ceny energií, přebujelá byrokracie, a nakonec zelená politika vedoucí ke ztrátě konkurenceschopnosti německých firem není v centru pozornosti současné exekutivy, takže se pro nás vlastně nic nemění, souhlasil analytik Banky Creditas Petr Dufek.
Nejistota spojená s velmi pravděpodobným vyhlášením předčasných voleb a omezení akceschopnosti vedení Německa není pro českou ekonomiku v krátkém horizontu dobrou zprávou, řekl ČTK analytik XTB Pavel Peterka. Ze strany politické reprezentace zřejmě podle něj nepřijde impulz k obrácení dlouhotrvajícího nepříznivého trendu ekonomické kondice Německa.
Německo zůstává naším nejdůležitějším vývozním trhem, ačkoliv jeho význam mírně klesá, upozornil Hradil. Zatímco ještě v roce 2015 směřovalo zhruba 32 procent českého zboží právě do Německa, aktuálně jde o přibližně 30 procent, tedy zhruba 1,4 bilionu Kč ročně. Před druhým v pořadí, Slovenskem, si Německo drží přibližně trojnásobný náskok, což ilustruje, jak nepostradatelný trh pro ČR nadále představuje, poznamenal.
(ČTK)