Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že údaj za období od dubna do června zůstane proti původnímu odhadu beze změny, tedy na 2,4 procenta. Růst za druhé čtvrtletí přesto naznačuje, že ekonomika odolává vyšším nákladům na úvěry.
Růst největší světové ekonomiky zpomaluje měnová politika americké centrální banky (Fed). Ta ve snaze bojovat s inflací už více než rok zvyšuje základní úrokové sazby. Na konci července zvýšila základní úrok do pásma 5,25 až 5,50 procenta, což je maximum za 22 let. Růst v minulém čtvrtletí podpořily vyšší výdaje spotřebitelů i firem.
Američtí zaměstnavatelé navzdory politice Fedu také stále nabírají nové zaměstnance. Letos tvoří v průměru 258.000 pracovních míst měsíčně, i když průměr za poslední tři měsíce klesl na 218.000. Tvorba nových pracovních míst přesto stále zůstává výrazně pod úrovní před pandemií covidu-19.
Míra inflace od maxima 9,1 procenta z loňského června dosud víceméně stabilně klesala. Minulý měsíc činila 3,2 procenta, což je výrazné zlepšení, přesto ale zůstává nad dvouprocentním inflačním cílem Fedu.
Kombinace klesající inflace, pokračujícího ekonomického růstu a pomalejšího, ale stabilního náboru zaměstnanců vyvolala naděje na takzvané měkké přistání ekonomiky, uvedla agentura AP. To je scénář, ve kterém by se Fedu mělo podařit překonat vysokou inflaci, aniž by vyvolal hospodářskou recesi.
Dnešní zpráva o vývoji hrubého domácího produktu (HDP) je druhá z celkem tří. Konečnou zprávu o vývoji HDP za druhé čtvrtletí ministerstvo vydá koncem příštího měsíce.
Údaje o růstu HDP ve Spojených státech ukazují, jak moc by americká ekonomika rostla, kdyby současné tempo pokračovalo celý rok. V Evropě se údaje přepočítávají jinak, a proto nejsou aktuální čísla o růstu HDP srovnatelná.
(ČTK)
