Důvodem je zejména rychlý růst cen a v posledních týdnech i situace na finančních trzích. Míra inflace za květen ve Spojených státech překvapivě vystoupila na 8,6 procenta, ačkoliv analytici se domnívali, že vrcholu dosáhla už v dubnu, kdy činila 8,3 procenta. Inflace v USA je teď nejvyšší od konce roku 1981. Fed má přitom svůj inflační cíl na dvou procentech.
Fed svůj základní úrok držel až do letošního jara blízko nuly, k prvnímu zvýšení od roku 2018 přistoupil v březnu, kdy základní sazbu posunul o čtvrt bodu nahoru do pásma 0,25 až 0,50 procenta. V květnu následovalo zvýšení o půl bodu na současných 0,75 až 1,00 procenta.
Činitelé Fedu od 4. června měnovou politiku veřejně nekomentují, což bývá před zasedáním měnového výboru pravidlem. Předtím uváděli, že se přiklánějí k tomu, aby základní úrok na dnešním zasedání podruhé za sebou zvýšili o půl procentního bodu. Šéf Fedu Jerome Powell v květnu řekl, že tento předpoklad počítá s tím, že ekonomické a finanční podmínky se budou vyvíjet zhruba v souladu s očekáváním. Další růst inflace za květen se ale neočekával.
Na výraznější zvýšení sazeb ukazují i ceny amerických státních dluhopisů. Výnos dluhopisu se splatností dva roky, který patrně nejcitlivěji reaguje na záměry Fedu, v úterý vystoupil na 3,42 procenta, zatímco výnos desetiletého dluhopisu vzrostl na 3,45 procenta.
List The Wall Street Journal (WSJ) napsal, že postoj Fedu se od květnového zasedání změnil. Analytici investiční banky Goldman Sachs na základě toho uvedli, že se teď přiklánějí ke zvýšení základní sazby o 75 bazických bodů, tedy o tři čtvrtě procentního bodu, a to jak dnes, tak na červencovém zasedání Fedu.
(ČTK)
