Konečný index nákupních manažerů (PMI) zpracovatelského sektoru se snížil na 43,4 bodu z květnových 44,8 bodu. Předběžný údaj uváděl pokles na 43,6 bodu. Index se tak dostal hlouběji pod padesátibodovou hranici, která je předělem mezi růstem a poklesem aktivity.
Index měřící výrobu se snížil na 44,2 bodu z 46,4 bodu. Ocitl se tak nejníže za osm měsíců. Poptávka klesla nejrychleji za posledních osm měsíců navzdory výraznějšímu snížení cen průmyslového zboží. Poprvé od začátku roku 2021 se snížil počet zaměstnanců. Index zaměstnanosti klesl na 49,8 bodu z 51,5 bodu.
„Přibývá důkazů, že kapitálově náročný průmyslový sektor reaguje na zvyšování úrokových sazeb ECB negativně,“ uvedl hlavní ekonom Hamburg Commercial Bank Cyrus de la Rubia.
Z největších zemí aktivita zpracovatelského průmyslu Německa klesla nejrychleji za více než tři roky, když nižší byla výroba i nové objednávky. Nejvíce za tři roky klesl také zpracovatelský průmysl Itálie. Ve Francii se však pokles nepatrně zmírnil a byl nižší, než se původně předpokládalo. Aktivita ve zpracovatelském průmyslu Španělska klesla již čtvrtý měsíc za sebou.
ECB ve svém boji s vysokou inflací, kterou se snaží vrátit zpět k dvouprocentnímu cíli, již zvýšila své základní sazby o čtyři procentní body. Všeobecně se očekává, že tento měsíc sazby vzrostou o další čtvrt procentního bodu, což dále zasáhne kupní sílu zadlužených spotřebitelů a firem, upozornila agentura Reuters.
(ČTK)
