Právě data Microsoftu ukazují, že navzdory masivním investicím do infrastruktury, dlouhodobé propagaci v médiích a téměř nulovým technologickým bariérám na straně uživatelů zůstává využití technologie v podobě takzvaných velkých jazykových modelů (LLM) jako ChatGPT od OpenaAI nebo Gemini od Googlu poměrně nízké. Výrazně nižší je potom v zemích takzvaného globálního jihu.
„Aby se nejednalo o bublinu v pravém slova smyslu, je nutné, aby její výhody byly rozloženy mnohem rovnoměrněji,“ řekl Nadella podle listu Financial Times. Poznamenal, že známkou bubliny by bylo, kdyby z rozmachu AI těžily pouze technologické konglomeráty, a nikoli společnosti v jiných odvětvích.
Microsoft ve své studii považuje za uživatele generativní AI každého člověka, který v daný měsíc jeden ze sledovaných produktů používal celkem alespoň 90 minut. Celosvětově používání vzrostlo ve druhém pololetí roku 2025 na 16,3 procenta lidí v produktivním věku z 15,1 procenta v prvním pololetí. V rozvinutých ekonomikách takzvaného globálního severu používání vzrostlo na 24,7 procenta z 22,9 procenta, zatímco v chudších státech takzvaného globálního jihu podíl vzrostl z 13,1 procenta na 14,1 procenta.
V Česku v prvním pololetí nástroje generativní AI používalo 26 procent lidí v produktivním věku, ve druhém pololetí 27,8 procenta. V prvním pololetí bylo Česko 24. zemí světa s nejrozšířenějším používáním AI, ve druhém poletí kleslo na 25. příčku.
V letošním roce roce by se výdaje na investice do AI a související infrastrukturu podle odhadu společnosti Gartner mohly vyšplhat přes dva biliony dolarů. V posledních měsících se objevují varování před možnou investiční bublinou spočívající v nadhodnocení akcií navázaných na tuto technologii. Podle analýzy listu Der Standard je řada slibů od představitelů start-upů zaměřených na AI přehnaných a realita je daleko od jejich plánů.
Výkonná ředitelka Mezinárodního měnového fondu (MMF) Kristalina Georgievová upozornila, že optimismus ohledně AI rozproudil trhy a pomohl podpořit globální ekonomiku. Prudká korekce u cen akcií by však podle ní mohla zbrzdit ekonomický růst, odhalit zranitelná místa globálního systému a zkomplikovat život zejména rozvojovým zemím.
Britská centrální banka uvedla, že ocenění akcií na amerických akciových trzích se v některých ukazatelích podobá ocenění, které bylo zaznamenáno v blízkosti vrcholu takzvané dotcomové bubliny. Ta praskla v roce 2000. Mezi lety 1995 a vrcholem bubliny v březnu 2000 index Nasdaq Composite, v němž je zastoupeno mnoho akcií technologických firem, vzrostl přibližně o 600 procent. Následně do října 2002 klesl o 78 procent a smazal veškeré zisky z předchozího období.
(ČTK)
