CFTA by měla nakonec zahrnovat všech 55 členských zemí AU. Kolik z nich se k ní nyní přidá, ale zůstává nejasné. V Kigali se očekává téměř 30 hlav států. Aby CFTA vstoupila v platnost, bude ji muset po podpisu ratifikovat 22 zemí.
Neúčast na setkání už v pondělí oznámil nigerijský prezident Muhammadu Buhari. K CFTA vyjádřily výhrady nigerijské odbory, podle kterých dohoda vážně ohrozí místní hospodářství. Buhari dříve v zájmu povzbuzení domácí výroby zakázal dovoz řady produktů. Nigérie byla na konci loňského roku největší ekonomikou v Africe.
CFTA má ale podporu Jihoafrické republiky, které ve stejné době patřila třetí příčka. Podle Pretorie jsou jednotlivé africké státy příliš malé na to, aby samy zvládly diverzifikovat a industrializovat své ekonomiky.
Rozvoj vnitroafrického obchodu
Komisař AU pro obchod a průmysl Albert Muchanga věří, že postupné odstraňování cel prospěje i rodící se africké střední třídě. Zastánci CFTA dále slibují, že dohoda přinese rozvoj vzájemného vnitroafrického obchodu. V současnosti jen 16 procent obchodní výměny afrických zemí směřuje do jiných států kontinentu. Podle některých odborníků může také CFTA pomoci Africe ve vyjednání lepších obchodních dohod s okolním světem.
Oficiální jednání o CFTA zahájila AU v červnu 2015. V konečném důsledku chce AU vybudovat celoafrický společný trh a hospodářskou a měnovou unii. V těchto snahách se inspiruje Evropskou unií.
(ČTK)
