Podle nového návrhu bude za uplatňování pravidel EU pro plynovody se třetími zeměmi, jako je Rusko, odpovídat ta země, na jejímž území se napojují do evropské sítě. V případě budovaného Nord Streamu 2 by to tedy bylo Německo.
Text obdrželi velvyslanci členských států EU v Bruselu. Pokud bude přijat, podařilo by se zamezit rozkolu mezi Paříží a Berlínem, protože Francie by potom mohla schválit navrhované zpřísnění energetické směrnice, sdělily agentuře AFP diplomatické zdroje. Hlasovat o změnách energetické legislativy se má v Bruselu již dnes.
Paříž, která ve sporu o změny ve směrnici o trhu s plynem dlouho stála po boku Berlína, dala ve čtvrtek překvapivě najevo, že změnila názor. Uvedla, že podpoří návrh Evropské komise, která usiluje o to, aby se unijní pravidla vztahovala i na plynovody v pobřežních vodách EU. Německo je proti tomu, protože se obává, že by pak projekt Nord Stream 2 mohl být mnohem méně výdělečný nebo dokonce ztrátový.
Závislost na Rusku a destabilizace Ukrajiny
Naději, že se státy Evropské unie dokážou dohodnout na jednotném stanovisku, dnes již vyjádřil i Kreml. Zároveň uvedl, že podle jeho názoru přinese projekt Nord Stream 2 užitek všem zemím EU.
Chystaný plynovod ruského plynárenského koncernu Gazprom, který spojí Rusko přímo s Německem po dně Baltu, je trnem v oku především Ukrajině a Polsku, ale i dalším státům, jako je Česká republika a Slovensko. Proti jsou i USA.
Podle těchto zemí jde stavba proti zájmům EU, zvyšuje závislost na Rusku a nese s sebou riziko další destabilizace Ukrajiny. Plynovod, který si vyžádá investici 9,5 miliardy eur (245 miliard Kč), se začal stavět loni, dokončen má být do konce letošního roku. Dosud se postavila asi pětina z plánovaných 2400 kilometrů potrubí.
(ČTK)